Ti kdo zradili zlomili vaz pamatuji si vás Naděje už nevěří že pláčou balvany
V naší krčmě živo bylo než nám pivo podražilo hospodský jen ruce lomí měl vám tržbu, už je po ní Nabízí nám vinné střiky
Policie Karla staví velká chyba když se slaví alkohol je mrška zrádná omluva tu není žádná Připravil si osud těžký
Moje dcera jankovitá po kuchyni stále lítá lije si rum do kafíčka červená má potom líčka Koupil jsem si novou značku
Řekněte Prosím!
Drogová aférka, srdcová kérka a dokonalá partnerka. Začátek není poeticky správně, tak zkousnu a vyždímu si dásně.
Slečna Jana z Rokytnice veliká je uličnice velmi ráda flirtuje hochům všechno slibuje slibotechna s Rokytnice
Sluníčko spálilo šaška, ale kašpárka neumělo zahřát, když přišel o nevěstu. Sluníčko spálilo šaška, zmrazilo kašpárka
Koupil jsem si rotoped dneska cvičím naposled neboť tahle mašina byla moje kravina Přehnal jsem to, vážený
Rozbít ji na pokusy, co popsáno, že dáno? - I večer, jako ráno? -
Smíšené myšlenky, překotné, jak ve víru se k sobě pojí, jedna druhou i střetem protne, o své místo ve volbě stojí. Jen ta silná, svým smyslem jistá,
Tanga babka občas zvolí, líbí se ji zadek holý, jen když staví sněhuláky, navlékne si bombarďáky. Rifle nosí také ráda
Za grimasami děje duše zračíc se v nás osud dále píše Osud napoví
Lenka šplhá k vrcholu těžko se ji dýchá Zdenka zatím v táboru roztouženě vzdychá Která svůj cíl dobude
Je pomlkou ve svém životě hledání pravého významu slova ve větě žijící na kampě nalézání světelné tmy v lampě nelze vypověděti slovy
Ve sledu dnešních všedností, prožitků, vjemů i pojmů, z nichž se stávají přednosti, ze všech těch nabytých dojmů. Pod nimi svou cenu zvedá,
Žena tvrdí, že mi věrná, pokud zahla, tak ať zčerná, nikdy nelže, ani trošku, proč teď zírám na černošku? V lůžku šeptám Zdeno, Zdeno,
Zranili jsme srdce tolik vše bolí bolestná muka co jsme zavinili Když jsme nechtěli
V nemocnici v Hradci všichni jsou jak draci zaléčí i poradí vše dělají pro zdraví. Nemocné tam léčí s klidem
Básníci se ztrácejí jako růže ze zahrady jenž jsou pro milenky dary básníci se ztrácejí jako oblaka, která po obloze utíkají
Milá řekla, to jsou pindy když ji lásku vyznávám tak jsem řekl přijdu jindy však i jiné pindy znám Patnáct roků dcera slaví
Starý pán v chalupě před Plzní hledí sám na trámy tupě. Dávno už děvčátka neprzní, roky už nevelí tlupě. Posílal ženy své na "ÁRO",
Salát, řízky, cukroví tohle přece každý ví celé svátky mlsáme pohybu moc nemáme Že jsem přibral deset kil
Jeden mladík z Moravy padl hubou do trávy co mám více říci pil vám slivovici chutný nápoj z Moravy
Vadí, co neladí, falešný hudby tón i to, co je o tom, co nemáme rádi. Však leccos hru svádí
Za svitu měsíce špitly mi děvčice udělej nám stojku dáme švédskou trojku Já mám z Polska holku
Manželé jdou sbírat houby čeká na ně výšlap dlouhý les však všechny houby schoval zajíc se jim poškleboval Manžel potom nasupeně
Prej už jinak vidíš (jsem ti to věřila) Úsměvy nevinný (máš ve svym křivym obličeji) PŘITOM MĚNÍŠ JEN BREJLE
Včera naposledy viděl jsem oblohu, než mě shodili z nebeské klenby, mou krásu pověsili na hřebík do rohu, a zbožnost natřeli v odstínu hanby, jen za to že jsem se vzbouřil pánu bohu,
Dědečku odešel jsi za zimy odešel si bojovný Jako květ