Rodina

I lidé zdravého rozumu, poruší nejedno pravidlo, vždyť jedná se pouze o sumu - když, správné je zvoleno platidlo. A tak vábíc je na svou etudu,

Já vím holku jsi nechtěl. Přál si kluka.Ani jméno jsi mi nedal. Co jsem jenom udělala žes mě neměl rád.Jen slova

Myli synu Synu můj myli nenech se zadupat do hlíny. Jsi mladý strom

Pro mého syna. Na tváři máš masku,ale ne maškarní. Tajemnou své city a lásku máš v srdci uzavřené. čeho se bojíš vzdyt si správný chlap

"Tati? Co se stane až umřu?" " Nic se nestane." "A proč?" "Protože jsi člověk." "Aha, takže lidi jsou nesmrtelný?"

Otec matka v ostrém sporu Jejich dítě bezesporu S obavou a zmatkem v duši Před křikem si zacpe uši Také oči nepokrytě

Ty můj malý jelimánku Uložím tě do svých peřin Po kojení zase k spánku Na světě jsi jen pár vteřin Očekávám večer zrána

Táta s mámou pryč Šňůrka a můj klíč Který podle chůze Houpe se buď tuze Nahoru a dolů

Běsnícím davem putuji jako dým skrz pohled zlomených mužů a žen vše jsem vsadil na závěrečný rým pod kterým se otřese matka zem loutkám ve vrcholné politice

Kdybych měl vlasy Chtěl bych je vískat Poslouchat hlasy Rodičů zblízka Vrátit se v čase

Muži Nahřej vodu příprav necky Na kamnech a postupně Okoupu nám děcka všecky Až to bude dostupné

Máma táta dítě Které probouzí tě Ať noc nebo den Křikem plných plen Máma táta dítě

Přelétnout svět pro žít ještě teď dokud jsi tu dokud je tu náš synek a věřit bude to dobrý

Otče můj, všemocný zázraku, vždy budu za tebou stát stůj co stůj, můj anděli,spáso,naději, můj proroku... Tolik jsem Ti toho nestihla říct,

Vesmírem nekonečná ve čtyřlístku svá v našem žití

Za prahem v bolavém tichu otče, odcházíš by jsi neviděl moji míchu co žije a proudí

Bojím se napsat v pamět vepsat tuto poezii co smutna jest Přetneme to vlákno rodinné smrti? ...Asi jsi odešel

Maminko je těžké 5 dětí vychovat si růže divoká ta červeň Ti tvář barví

Snažím se najít klid tam kde ho táta drtí zlými slovy co mě mučí a vraždí on nemyslí to snad tak

Jak jedovatý had zakusuješ se slovy do mě nejsi člověk koho chci znát Jako saň dusíš nás

Hledala jsem cestu cest Hledala jsem hvězdu hvězd Každá cesta

Proč padá listí, chceš vědět? Proč pláč v dešti je latentní a ryzí? Proč lidé sami v tichu touží sedět? Když svět kol připadá jim cizí? Chceš se také krajem rozletět?

Vy co stojíte při mě dramaticky dinamicky nádherně Ve zlých chvílích

Maminka růže na sněhu bodavé tiché rány se uvnitř jejich hlubokých očí zračí

Je to naše lilie stvoření naděje naše babička Jiřinka je anděl v lidské podobě

Lásko milionkrát víc mě miluješ když se mnou a naším synkem jseš Milionkrát víc nás

Rituško ach má divoká chápavá Rito všechno se změnilo

Opylená blahem mi 3 sme se setkaly V životě pozemským V lásce nás 3 Tím že narodilo se dítě

Protrpím si tě má cesto rájem bych se přetrhnouti mohla jako nit At šije jehla bych se nepřetrhla

Smrt je v hádkách snad bez nálady vyřešit mám ráda pohodu a klid