. byl jsi všude jedno-ta---- Video - Google Photos
Popelka své tři oříšky má. Štěstí ji přinesou šťastně se vda. Je to jen pohádka a ty to víš. Život je jinačí osud je zlí Štěstí je vrtkavé a zlo se
. tichá voda a loď se houpe žena tone a hlubina volá ke dnu směle a pak odraz vlna střídá vlnu a v nich plují vlasy
za cedulí Nerušit! panuje ticho a klid před cedulí Nerušit! živo je a neposedno smích a brek se mísí v jedno
smrdí mi nohy v sandálích vlak unáší mě do dáli za obzor mizí duše dne tma dveřmi vchází, vrzl pant srdce mám jako diamant
Na temnou noční oblohu vyhoupl se měsíc a zářící hvězdy tančí svůj valčík. Mé oči pláči nad bolestí co svírá tělo mé.
Slzy v očích máš duše tvá klidu na zemi nemá. Ostrý šíp ji zásah. Rána se špatně hojí
On vnikl do ní A byli oni On na ní stiskl on A ona začla vrčet On už pak nebyl on
Samota. Samota tříská kameny, samota hoří... Samota chtěná i nechtěná, obě ti naloží ramena. Samota dnů, měsíců i roků, ve kterých ti málo kdo podá ruku.
Náš evropský bobr není žádný obr. Ocásek má placatý, do vody s ním tříská, vesele si píská.
Vždy, když nemůžu v noci spát, když je mi sladký spánek cizí, tak se pokouším rozmotat to klubko zpráv, lží, snů a vizí. Doba je značně vypjatá
Celí život jsme jen plakala srdce bolavé a duše zraněná. Už nechci slzy už došli. Chtěla bych se smát.
Kl Semínko snů jsem zasadila bílá holubička se vedle udsdila. Přilétl anděl z nebeské výšky svěcenou vodou ho
Rozvíjej se ruzicko do krásy. Lístečky rudé máš jako kapky mé krve co dopadají k zemi. Tvé trny zranni každého kdo utrhnout by tě chtěl.
Opět ve hře Po předehře
~ KRVÍ NA ZDI ~ Pak tedy klesnu v kolenou… a krví napíšu vám vzkaz! Vždyť miloval jsem Lásku svoji, tíživé dny, co srdce spojí,
V trávě se třpytí dešťové kapičky jak bělostné perličky. Vezmu nit zlatou navleknu je udělám se krásnou. Sluníčko asi spí nehřeje zemi značenou.
Kouká jako sůva z nudlí, však jsme si už zvykli i na to, ž jsme dnes zchudli. Je to všechno v pytli.
Dešťová víla slzami skrápí vyprahlou zemi. Aby květiny do krásy rozkvetly a jabloně sladké plody měli. Tráva se zelenala. Dešťová víla si sukinku zdima
Jaké to je být milovaná z lásky. Jaké je něžné pohlazení a vášnivé políbení. Jaké to je být milovaná z lasky. To jsem nikdy nepoznala. Milování bez něhy a lásky je bolestivé.
Pomněnka malinká vykvetla v trávě a ranní rosa ji zdobí. V ranním slunci se na ni kapičky vody jak diamant
Závidím Tvým přesčasům, když ještě spíš. Závidím Tvé pracovní době, to možná spíš. Závidím Tvým vlasům, co dokáží se pnout. Závidím Tvé sponce, co je dokáže sepnout. Závidím Tvým propiskám v řadě stožárů,
Vesnice celá mrtvá je, zvuků není více Všichni zmizeli, utekli? jen praskání svíce Sledoval mě ten Temný pták. Výstřely brokovnic a omluvné dopisy Nikdo nikde, obrysy a stín jakýsi
Měsíční noc Temná noc plná hvězd a měsíc zářící. Na okno anděl ťuka. Pozvu ho dál a on
Bílá křídla vlasy zlaté. Na čele hvězda ?? zářící. To je anděla z nebes k tobě sestupující. Přilétne a tvé trápení
Na zastávce, sledujíc siluety postav, hledám Tvou ladnou chůzi, hledám Tebe. Jak asi dnes vypadáš? Jsem plný představ. Vždy překvapen, co můj odhad nedovede. Jsi ozdobou té naší zastávky ranní.
Štěstí jen o kolo tebe proletí a když ho pevně nechytíš do dlaní tak zbydou jen uplakaný oči. Štěstí jako vánek co
Můry ťukají do mých oken, hledají cesty, jenž hledal bych sám, místa skrytá, neviděná okem, nenacházím, neb jsem nevítán. Hvězdy mi o tobě šeptají a já jim šeptám o tobě,
Cesta. Přestaň se bát a vyjdi ze své ulity ven. Důvěřuj sama sobě a svim pocitům.
Měla jsem plno snu a jedno přání. Jenže sny mi protekli mezi prsty. Voda vše odnesla