Štěstí jen o kolo tebe proletí a když ho pevně nechytíš do dlaní tak zbydou jen uplakaný oči. Štěstí jako vánek co
Střemhlav rovnou z mateřského lůna zlomený květ kvičíc na porodním stole snad štěstí nebo nejspíš velká smůla hrát předem prohranou hru bez vítěze jak však zastavit nářek když nemám vůli
Ať už coul anebo sáh Štěstí leží na dosah Někdy celé jindy zlomek Čtyři lístky jeden stonek Pryč jsou chmury také splíny
Přinesl jsem pro tě Co jsme včera našli Vedle plotu kotě Provaz jako mašli Kolem krku
Hrajete si na běžence Všechny smysly seply V kapse provaz oběšence Místy ještě teplý Pro štěstí
Ač se to zdá v nedohlednu Naše cesty splynou v jednu Společnou co oba láká Byť by byla křivolaká Ač se to zdá v nedosahu
Pro krásný den na zvonek v trávě tiše zacinkal šel loukou plnou psárky a lipnice kde se tu jenom vzal jakoby na zem spadl z měsíce
- https://www.youtube.com/watch?v=PTnrUOqHK94 sejeme bouře, sklízíme blesky pěstujeme v sobě uragán divíme se že vše v nás rozmetá
V dálce vidím zdá se Štěstí dlouhovlasé Utíká mi v ústrety A pak rety na rety Ruku v ruce krásné chvíle
Chtěla bych Ti všechno říct. A místo toho mlčím Protože povídat se bojím faleš si se mnou hrála do očí se smála
Milionkrát zrazená nádoby smutku z nich piju jediná kamarádka co má ráda mě pro mě ne pro mého syna
Zlomila si srdce mý proč mě nemáš ráda s mým dítětem s mou láskou největší já chci s Tebou
Dnes mi vyšlo slunce i luna zářila mi A dnes je všechno krásné a podobá se slze štěstí V dlani
Když se spletu V hlubinách Tvých Petře a ublížila jsem Ti nejvíc když jsem nechtěla žít
Ať už v noci nebo zrána Chtěl bych moje milovaná Tvého těla každý kout Prozkoumat a obejmout Ať už ve dne nebo během
Já uznala ctila Tvé ruce pilné Tvé srdce prudké Tvoji tvář Tvou temnotu I zář
Pod jedlí víla tančí Zvláštní snivá diva
Zhmotněná hvězdo ráje ve mě se zrcadlíš Spadla si mi náhle blíž
Jedovatá zákeřná co čestnosti nemá v přepychovém klidu radost mi nepřející
V modlidbách se zvedám když zemí pokrytá jsou křídla blankytná Smysl pozbyl
Jedno dítě z domu Druhé napůl cesty Hodnou ženu k tomu To mám ale štěstí V práci šéf je zlatý
digitální sloni v nebinárním kódu migrují přes rozvodový panel hledat vodu kdo má velké velké uši
Měla jsem axolotly vodní dráčky před lety devatenácti odešla jsem životem se toulala
Bojím se tmy nicoty bolesti v prázdnotě kde vše končí kde se loučím
Prší průhledné kapky radostí zvláštní tančí Se slzami v očích
šťastný ten, kdož nikdy nebyl, šťastnější ta, jenž byla... a nyní to
Jednoho dne semeno, skáplo jí na temeno. Dalšího dne vemeno podojilo nový styl. Mateří kašičku blil a blil.
Za živa přetnutí pozření a vyvrhnutí duše bolí ve zmaru bolí ty co to vzdali
Přes vzpomínky dolů k křece bolest teče Motýli toulaví vypráví
- Světlo i zhasni, změnou kontrastní. - Co je to světlo,