... POSLEDNÍ tvoje psaní slova která jsou vyryta v srdci nad srázem smrti silou Duše co nelze zrušit
Fakt nemám rád homosexuály Ani jiné ...ály, je to tak Prostě mě, hetero, neustáli Jsem jen klasický člověk, chytrák Mám rád klasiku, třeba Šmoulovou
Naše srdce nezaplesá Hrobník kope tesař tesá Naposledy slunce svit Čas ten nejde zastavit A tak
- po pláži vlna za vlnou hrad z písku dnes a zítra zmizí otisky mnoha proměn jak spadané listí v rukách neudržíš vítr jen se marně snažíš
Stůl a židle. Kafe, mobil. Ještě podnapilý číšník, co srdce ženě právě dobil. Probdělou nocí se pyšní. Brouček leze po zákusku.
Jsem tu a čtu vás milí básníci občas mám slzu v oku a jindy úsměv na líci Jste věční snílci mezi světy
- až se setmí, povídej mi své příběhy třeba jak vznikl život jak cit je schopen dávat lásku to vroucí srdce plamenné
Jsem poslední kovboj, poslední mohykán Život za životem se ztrácím na cestě A můj trest zdá se v tomto pekle odpykán Brzy přijde to poslední; Miluji tě Někdy najdu to, pro co stojí za to žít
Historie je plná válečných příběhů jejichž konec vždy určí sám vypravěč sémě vyvrhnuté z matčina lůna ve spěchu řekli ať se bráním já zvolil jako svůj štít verš peklo těm co kradou a vraždí jménem boha
Procházím se v polích kde jsem dříve pracoval vzpomínám si, co na nich jsem dosud pěstoval. Nyní tam roste tráva
Všeho s mírou tak už dosti Roztřeseni oba v zlosti Nad rámec známého rčení Pohár dvakrát přetečený Všeho s mírou tak už dosti
- stála jsem u brány až se otevře dlouhá léta přitom mi uteklo
Cizí rukou dopis psaný Budu zřejmě odepsaný Copak je to za kulturu Marné hledat signaturu Všichni svatí stůjte při mně
Chybí mi ty správné věty Času pro nás pomálu Probouzí se brzy děti Usínají pomalu Chybí mi ta správná slova
Je to bohapustá lež Seber se a táhni běž Do prdele nebo řiti Tam kde slunce nezasvítí Pravda láska jenom řeči
I ty obyčejné zvláštními, jež obličej mají s vlastními tvary a hájí to své běžné. Skryty tají sen, v prostém bytí jen, v němž hostem ten, kdo změn vidí.
Allah akbar místo Bože Křičí ti jenž přišli s nožem Na náměstí Míru Udělat svou díru Do světa anebo lidí
. za stěnou bývá často jiný svět mohu vám jen říct co jsem viděla nemusíte věřit... venku je ještě tma ta před světlem
Máma táta dítě Které probouzí tě Ať noc nebo den Křikem plných plen Máma táta dítě
Koulí se den za dnem, nezdá se, že mládnem. Je to pěšky jako za vozem. Ani bys to neřek a je z tebe dědek,
- nebylo nebezpečné přijít sem na tento svět jen jsem nevěděla jestli to přežiju -
Pro krásný den na zvonek v trávě tiše zacinkal šel loukou plnou psárky a lipnice kde se tu jenom vzal jakoby na zem spadl z měsíce
v šifrách jako v korunách stromů kolují světýlka ze spadaných výšek když zavadím o větev zůstanu viset jak v koloně z popela ohraných klišé volám se domů do krbu duše
V Anglii daleko schovala jsi srdce mé, nechala tak propast, do které jsem padal, žádné city k jiné tak nebyly upřímné, důvod byl jasný, proč jsem tedy hádal? Jsi mým celým světem, dokud hvězdy září,
Počítače, ty věcičky, kalkulačky Dostávají se nám do hlavy a my plačky Sledujeme, jak lidi rapidně mění Zbraně hromadné destrukce pop - umění Věřte, či ne, ale již brzy pokud už ne
Don Quijotská Jako Don Quijote s větrnými mlýny v boj se dal tak naše srdce neochvějnou vírou bijí dál
Ač si mě nechával co nejdál za vraty já posedlá jsem byla svými návraty Dnes na štíru jsem s mojí vírou už nepolezu v plotě dírou a jako kočka nebudu ti příst
Na zahrádce kterou mám udělám si všechno sám, nemohu však rýčem rýt to dělají jiní, tak to musí být. Trávu si sám posekám,
- držíš když máš pustit utíkáš, ale tím se oklameš útočíš tam kde to jde bez boje laskavost není chemie, zlost tě zabije
- https://www.youtube.com/watch?v=PTnrUOqHK94 sejeme bouře, sklízíme blesky pěstujeme v sobě uragán divíme se že vše v nás rozmetá