Když se naše oči střetnou, cítím touhu nepříčetnou. Když dotknu se tvé drsné tváře, chci si zařvat do polštáře. Když mi začne stoupat tlak,
Fotbalová U páníčka na klíně jsem na půl oka spala a televizní fotbalové utkání s ním sledovala. Hodinu a půl ti fotbalisté po hřišti běhají, a někdy za tu dobu ani jednu branku nedají.
Vánoční stromeček voní a zvoneček zvoní, Na stole jsou perníčky a na poličce svíčky. Koledy se všude hrají,
Ačkoli les němý zdá se být, i on má svou duši a touhu žít. Ačkoli stromy na dotek chladné jsou, uvnitř nezkrotný žár a dobré srdce nesou. Les ukrývá tajemství v každičké živé bytosti,
Miluji, když Tě mohu ve své náruči obejmout a pocit Tvého bezpečí Ti tak nabídnout. Miluji, když dovolíš mi koukat se Ti do očí, potom se mnou se celý svět zatočí... Miluji, když můžu hladit konečky Tvých vlasů,
Tento večer se mi nějak, vůbec nechce spát, raděj zkusím opatrně, dýni vydlabat. Už se na mě pěkně směje,
Každý se někdy splete, udělá velkou chybu. I když to všechno pak zamete, každý v něm vidí pochybu. Přece jenom, to někdy přeženeme,
Až ruku v ruce s mužem, tím pravým, půjdete spolu světem, ať uplyne leden, září nebo květen, já stát budu tady a slza mi z oka skane. Přát jen si budu jediné -Buď šťastná!- Ať tak se stane!
Květiny celého světa chtěl bych dát k tvým nohou, a doufat že mé rty tvé políbit mohou. Hladit ti tvá líčka tak krásná a jemná, jak božská sametová pěna. Rád se dívám na božské křivky tvého těla,
Dávno to tam je pestré kvítí, louky už medem nevoní, teď v ranní mlze u cest svítí jen černé větve slivoní. Chaloupky bílé v horské stráni
Ať sním, či bdím, stále na tebe myslím... Až přjde den, kdy dotýkat se tě smím, Budu se dotýkat jemně, něžně, opatrně. Budu se dotýkat míst, která zachvějí se pod mým dotekem, budu líbat místa, která uhýbají před mým polibkem
Vlastně ani nevím jak začít, ani nevím, zda to bude stačit, poskládanách pár písmenek k sobě, snad radost udělají Tobě... Láska není jenom s touhou si hrát.
Když Tě někdo vyslechne a Tobě se uleví, v Tvém srdci se nepopsatelný pocit projeví. Když někdo podá Ti pomocnou ruku, Ty máš své trápení z krku. Když je Ti opravdu nejhůře,
Přátelství je jako moře, občas příjdou bouřky, ale jak se slunce vrátí zpět na sve místo je vše tak jak má být. Přítel není jenom ten na kterýho se obrácíte jen,tehdy
Jsi to ty, díky které žiju, jsi to ty, na kterou se směju, jsi to ty, často tě obímám, jsi to ty, tebe ráda mám, jsi to ty, kterou ztratit nechci,
Není to pouhé snění, když Tě chci mít pro sebe, život životem není, když Tě nemám u sebe. Chci být pro Tebe podporou,
Někdy si přeju, ať všechno zkončí, srdce si smutkem pokreju, a přeju si, ať vztah ještě nekončí. Kráčím cestou snů zbořenejch,
Přátelství toť dar vzácný doporučuji ho poznat cit to nesmírně krásný to mohu doznat. Já štěstí obrovské měla
Ostrá a chladná... jako dýka. Řeže a studí... právě mě svlíká. Ginu si srkni,
Naležato dáno tělo ženino, ó jak překrásné je to plemeno, on uviděl nahé nožky heboučké, pomale odhalujíc rysy mlaďoučké, ano, její smaragdová líčka,
Ticho bloudí tmou, kra se sráží s krou, chci bys byla mou, rozeznít tě hrou mých prstů na tvém břiše,
SLUNCE VODA NAHOTA (FFK) Ženy zahalené paprsky slunce Mladé, starší, obé bez ruměnce Těla, obličeje, zlatově jim září nepoznáš jejich pravé stáří
Chtěl bych s tebou být, jako kocour šťastně přít. Ve dne i v noci, nejvíce však o půlnoci. To tvé oči září nejvíce,
Sedí rybář u rybníka, s prutem už mu ryba cuká, co to bude, kapr, štika ? Snad nechytil jenom mníka ? Byl to kapr podměrečný,
Děkuji, že jsi mě naučil milovat! Děkuji, že toho vyznání nebudu litovat! Děkuji za to, že si mě opatruješ a hýčkáš! Děkuji, že mě někdy láskou skoro umačkáš! Děkuji, že jsi tu pro mě a že jsi celý můj!
Polož mi ruku na tvář, smím si to přát? Dlaň k dlani přidám, budem se hřát. Přibliž svá něžná ústa,
Už aby jsi se mnou byl a něžně mě políbil. Oči smutné,úzko v duši, pro tebe mé srdce buší. Úsměv smutný,slzy tečou,
Je-li to pouhá sázka Je-li přatelství více než láska Přatelství je pouhé přaní každý člověk přatelství schaní v přatelství tečou někdy slzy
Dráždí mě tvá vůně, tvoje nedostupnost, jsem anděl co stůně, chci ozkoušet tvou nosnost. Chci tě hladit po ňadrech,
Tluču hlavou do stěny, ta hlava je moje, domem duní ozvěny soukromého boje. Zkouším z hlavy vymlátit