Otec matka v ostrém sporu Jejich dítě bezesporu S obavou a zmatkem v duši Před křikem si zacpe uši Také oči nepokrytě
Jenom ruiny zbořeniště Tam kde stála dětská hřiště Místo smíchu všude krev Prýštící a s pláčem řev Jenom ruiny zbořeniště
Střed zrcadla. To tu po mně zůstane. Prázdná kulička, Bombička varlete A hladový hadr plný slz.
Borovice jedle smrky A na dosah tvojí ruky Kapři s vodou v kádi Před smrtí co nedovádí Jehličí a také jmelí
Rozhlasový skřítek Pohrává si s víčky Neposedných dítek Svými večerníčky Kterými chce pomoci
Složitá jsi každý říká Jako kostka od Rubika Nepodléhám ale klamu Světového hlavolamu Znám tě totiž vic než dost
Čas, jen lidský výmysl, možná jen špatný úmysl. Ten, který řídí den, tohle je jen zlý sen. Dlouhé vteřiny odpočítávám,
Ty můj malý jelimánku Uložím tě do svých peřin Po kojení zase k spánku Na světě jsi jen pár vteřin Očekávám večer zrána
Všichni pohromadě přesto nekonverzujeme. Všichni pohromadě přesto se neznáme. Všichni pohromadě
Mezi stromy do hamaky Složím dneska svojí hlavu Nad kterou se honí mraky Mezi sebou v bílém hávu Na blankytném pozadí
V každém věku je to možné V srdci náhle někdo rožne Nechá svítit aniž zhasne Dál už je to přece jasné V každém věku je to možné
Tělo celé ztuhlé, hlava dolů padajíc, tváře tak bledé, ta jiskra zhasínajíc. Ty podej mi své ruce,
Noci zrána chladné Tvoje kroky ladné Ke studánce s tůní Opředené vůní Lesa
Na půdě jsem mezi krámy Našel staré origami Jako nové zbrusu Celé z papyrusu Po dědovi mojí mámy
Než se k tobě zase vracet Nechám srdce vykrvácet Skrz aortu napoprvé Do poslední kapky krve A pak
Tvé napjaté ruce vypadají tak křehce jako by kůže už už měla popraskat a rozdrolit se na prach tichá města pod nimi
Pustila mě včera k vodě Ač neumím skoro plavat Jako ryby nebo lodě Protože se chtěla vdávat Pustila mě včera k vodě
Andělé se k nám snášejí a sem tam píseň zapějí. Chrání nás, těší a objímají, k dobrému vždycky nás vyzývají. Jsme s nimi ve spojení vnitřním, nejsme sami. Ve spánku se k nám přivinou a činí duši nevinnou. Snímají všechny starosti, zklidňují mysl, která bloudí, dávají směr našim p
Ač jsem to měl k tobě z ruky Předběhl jsem všechny kluky V cíli jako prvý Zpečetěno krví Ač jsem to měl k tobě z ruky
Moje srdce tvému věří Pozvalo ho na večeři Víno svíčky a tři chody Ještě doufá na příchody Lásky také v pozdním věku
Mezi lístky zarudlých růží, provázíš mne pochmurnou uličkou, při tvém srdečním bytí, kde jen soví uši naslouchají našim polibkům.
Pod stromečkem od Ježíška Pohádková dětská knížka Budu ale tvrdit směle Stejně tak i pro dospělé K poslechu anebo k čtení
Na hranici těla kus Mistr Jan a k tomu Hus Dějiny se tvoří Plamenem jimž shoří Na popel
Moje skráně bílá šeď Stejná barva zdobí zeď Život dávno odpískáný Jak nábytek oprýskaný S kobercem co jeho nitě
Miluji tvůj lásko vzdech Jako zimu v Beskydech S větrem stejně hlasitý Když jsme spolu já i ty Na chatě
Tvoje láska na úbytě Ač přespává v našem bytě Schovává se i před domem Postižená karcinomem Beze zájmu ke mně jen
Hned za prahem svého bytu Pomohu ti od hábitu A tím pádem tvoje body Ze šatů se osvobodí Neboť není čas ztrácet čas
Ač nejsem švadlena s krejčím Prošel jsem v životě kdečím A tak Do ruky vezmu jehlu a niť Snad se mi podaří zachránit
Táta s mámou pryč Šňůrka a můj klíč Který podle chůze Houpe se buď tuze Nahoru a dolů
Život ke mně až moc krutý Bez tebe a stále sám Převyšuješ atributy Co se blíží představám Nejen mužů také žen