Alkohol mě svedl na scestí přitom do pocitu štěstí dříve než ze mě vyprchá mé myšlenky zamíchá cítím se volnější a lehčí
Tucty růží dá mi, pod oknem s prstýnkem zazpívá,
Už mi prosím nikdy nepiš Nechci číst tvé výmysly Svoje ego zlostí kropíš Meleš další nesmysly Máš zkreslené informace
Srdíčkový lidé- jsou tu mezi námi... pohladí a jsou tu s námi. Srdíčkový lidé- jsou plní lásky...
Kamarád mi půjčil ženu a nechce ji vrátit Jen mi řekl milý chlapče, za sex musíš platit. Tak jsem si ji tedy nechal,
ta naše Anička je ještě holčička má ráda srdíčka, je ještě maličká ale moc hodňoučká, jako ta tetička .
má srdce na dlani a dlaně od krve zoufalost má k snídani a všecko v ní vře má srdce ze žuly
seznámil jsem se s mocipánem má srdce tvrdý jako kámen od bazénu na dvoře nutí i svině k pokoře pokyne smečce leopardů
Jsem tu zas. Vážení. Já tichý, mluvím jenom písmeny. A rád své srdce otevírám. Pro Vás s novým pocitem.
Muži, ...pomiluj dívku svou, povyš ji na bohyni! ...jen co se stane ženou tvou, cítí se otrokyní. Tak písmo praví: "Bohu služ!"
Život je otázkou, Co? Proč a kdy? Je zkrátka ukázkou, Jak málo je pravdy.. Žijeme den co den,
na co asi myslíš malý kluku, když říkáš pojď, budem si hrát když podáváš mi malou ruku a netušíš, jak mám to rád co si asi myslíš, ty šťastné hříbě
Dneska Blanky slaví svátek, nastane čas něžných hrátek. Ten kdo s nimi doma žije, nektar lásky často pije. Tohle něžné milování,
Leží zde loutka co smotané má nitě, schoulená jak malé dítě a pohled zasněný jak u milující ženy
lidská hloupost přenáší hory to se říká už věky věků lidská hloupost nemá mezí nechápu tu hloupost neprokouknutelnost transparenta
Po Brně se ploužily davy oživlejch mrtvol s igelitkama plnejma rohlíků salámů
Nejmladší tu generaci, básněmi chci oslovit. Jsou tam víly, skřítci, draci, stačí jenom zalovit. Pak tu starší děti máme,
mezi lidmi bloudí chodí ulicí. Anděl spadl z nebe a zem a je tesknící. Je mu smutno z lidí kolem
Polámané nehty a rozmazané černé oči pod tíhou slz a zklamání zasychá krvavě rudá rtěnka ne….není to lehký
V daleké zemi a pustém kraji, krásu nalézáme, ale ztrácíme i ji. Naše mysl do dvou moří propadne v jedné se utopí a v té druhé si zaplave. Plavba a pohled na moře nás uklidňuje
Rozpálené doběla do oken jabloně se tlačí to se vážně nedělá na duši mi močit
Nač mám býti monogamní, když i muži převýznamní, byli přece polygamní. Více tvorů takhle žije, podle této strategie,
Uvažuje jedna paní, že si mě dá na snídani. Telefon hned vyzvání, přišlo žhavé pozvání. Věrný jsem a dále budu,
Namaluj mi obrázek z moře oblázek. Namaluj mi nebe na obláčku sebe. Namaluj mi racka
přeinteligentní ženy co za ně myslí krámy co nemají rády změny a hrajou si na dámy ty co sou tak chytrý strašně
Oslav básní něžnou lásku, manželka si přála. Nemohu dát klid svůj v sázku, též mě těší chvála. Tak jsem tedy verše skládal,
Na vánoce žijme v míru, řekl kapr babičce. Sebral potom všechnu sílu, vyhýbá se paličce. Tak se nad ním slitovali,
"A dost!" pravila dychtivě dívka, Jenž svou tvář v dlaních nosívala. "Kdež! Slanou vodou mýti víčka?" Již kdysi dávno zpytovala.. Lidé - národ složitý,
Až když se v zrcadle objeví jiná žena je čas na líčidla Potom už je pozdě žít výhradně
z opice jsi vzešel a rád se vracíš alkohol je kacíř játra na pranýř a kořeny.