*Naše přátelství Přátelime spolu už sedm let, jak jedna zavolá, druhá přiběhne hned. Nikdy jsme se nezradily, naopak jsme si vždy poradily.
Umyl bych si Tě jako meloun. Oloupal bych si Tě jako pomeranč. Olízl bych Tě má zmrzlinko. Jazykem bych utřel kapky ovocné šťávy na bradě, Tvé či Mé, jen něžně, malinko.
Chyť si mě Pevně jak skála a přitom tak něžně Abych nemohla uniknout Před tvojí láskou Zaboř se do mě
Chladivý stín parnému létu sluší stín o Vánocích jen rozesmutní duši. Ať Tvoje slunce
Jeho pohled do mého se vpíjí, po dlouhé době mé srdce ví že žiji. Pokládá mě na postel svou, protože se už neudržím na nohou. Polibek od něj je jako sen,
Drahý, lásku bych ti chtěla dát orálním sexem omotat Nebála bych se na tvůj penis podívat vždyť je to tvůj krásný majestát Zahrnula důkladnou péčí jazykem
že času s Tebou nikdy nebylo dosti a že chtěl bych Tě opět v náruč svou skrýt jen jsem Ti chtěl říct že i já mám své vady, ale i cnosti a že bez Tvé lásky nemohu na světě být
Chci na tebe vzít kladivo, neboj, aby tě hladilo. Chci na tebe použít koule, vycákat se mezi tvé boule. Chci tě bodat bambusem
Můj jazyk stále leží v puse cítí se být osamocen protože si nemá s kým hrát líbal by se v jednom kuse jenže to by mu někdo musel
Svou nahotou noční oblohou pluji snem za Tebou… S myšlenkou pouhou s vášní dlouhou
jak tou tíhou přikrývám zem v dusnu umírají moji motýli a jejich křídla padající do řeky děti loví do svých pokladnic. Rozumíš mi
Miluji Tě moc a ty to víš, když jsi vzhůru i když spíš. Miluji Tě a pomoci Ti chci, protože ty to nejdůležitější jsi. Miluji Tě a říci mi můžeš vše,
Otevře Ti, i když nezaklepeš, odpoví Ti, i když se nezeptáš, utěší tě, i když nezapláčeš, rozumí Ti, i když mlčíš, pochopí tě, i když selžeš,
Zadýchal mlhavě sluníčko, obarvil celý kraj kaskádou barev, postříbřil jíním vyrudlé střechy, ochladil ohnivou vzbouřenou krev. Po sadech zatančil,
Jen ten opravdový přítel ti vždy pomůže, nechat tě v tom nemůže- Řekneš mu tajemství,nepošle ho nikdy dál, i kdyby o to někdo jiný stál. Můžeš k němu přijít se slzamy v očích,
Jen jeden pohled mohl bys mi dát, jen jeden úsměv,co umí hřát. Jen jeden polibek-byť jen letmí, jen jeden dotek než se setmí, abych já až budu spát,si mohla o tobě nechati zdát.
Chtěl bych klaunem být a smět se stále smát mít tak úsměv na rtech stálý chtěl bych klaunem být a umět všechny rozesmát
Lásky přichází odchází co po nich zbývá? Kde je ta síla to kouzlo jež v sobě prý skrývá? Láska a nenávist
Padá mi hlava na polštář Vidím tvůj krásný úsměv a tvář Moje tělo by tvoje chtělo Kéž by se mi o tom znovu zdálo Začít Tě líbatna krku
Většina lidí se nestydí za pláč, ale já ano... Schovávám slzy za smíchem, ale toho mám už málo. Čekala jsem, jako že ty, můj nejlepší přítel mě nikdy nezradíš…
Tvůj pohled, Bohyně, proč spát mi nedá? Duše má přízeň tvou bez ustání hledá. Kéž bych směl ptákem být,
~Eskymáci~ ~~~~~~ Eskymačka ta se mračí že ji do kuchyně fučí, v kamnech nejde zatopit
Píši dopis na rozloučení A dosti třese se mi ruka Žádná záruka, žádná záruka Na světě není Mí andělé strážní jsou padlí
Ptala se mě sedmikráska jestli vím co je to láska. Já jí říkám kytičko láska je jak sluníčko. Kdyby tady nebylo
Z lásky mám na srdci, jednu malou nálepku, jak říct, že tě chci, že sním o tvém polibku? Jak najít správnou cestu,
Krásná jsi jak růže květ a voňavá jakbysmet Však jen jedinou chybu máš trny tvé jsou to milá má Tvé trny jsou ostré drahá má
Z nebe padaj slzy mraků, já vzhlížím vzhůru do oblaků, po tváři mi tečou kapky, vytvářejí mokré mapky. Nevím, zda je to déšť či slzy,
Už je pozdě večer a já chystám se jít spát. Co mě čeká v budoucnu toho začínám se bát. Nevím kdo jsem, nevím co jsem, nevím co bych byl. Bojím se abych svůj život jako loutka neprožil. Jeden slavný člověk říkával, že nemožné není
Mám jednu kámošku, ta však nevlastní sámošku. Vlastní kousek mé duše, promiň, že to musím říct tak suše. Když se cítím sám,
Ta bouře na mý hrudi při setkání v podvečer, srdce jak na pouti,štěstím bych brečel, po prvním polibku zbavim se křeče no a teď ať se čas vleče! Co na tom,že nemáme kam jít,