Moje nejlepší kamarádka, které můžu říct vše, s ní prostě nejde žádná hádka a vždy mi pomůže. Stále je s ní zábava,
Princezna Růženka duchem je prostá, píchla se, zaklela, děsně je sprostá. Sněhurka po lese zas Šmudlu honí, prý je s ním v jináči, slzičky roní. Nebojsa s palicí na výlet vyšel,
Podzim už čaruje, barvami svými maluje… a Slunce se směje, ještě nám stále trochu přeje… … teplejších dnů a krásy kolem.
Nemůžu, nemůžu spát, za zavřenými víčky vidím tvojí tvář, krásnou, usměvavou, vyjímečnou. V tvých očích tmavá, tajemná zář, tázavým pohledem se na mě díváš.
Dítě pomalu usíná, Svíčka na stromku zhasíná... Přeji ti milý hezký sen A k tomu krásný Štědrý Den. Měsíční světlo, hvězdiček třpyt,
Naše česká krajina, každým kouskem je jiná, hory, kopce, též rovina, nejhezčí je vrchovina. Města, městečka, ba i vesnice,
Pamatujete si jaké to je když padá letošní první sníh, jak lehounce poletuje a přináší dětskou radost a smích? A i když občas ruce zebou
Svázaná si připadáš? cítím to za tebe? jak ztrápeně v mých očích vypadáš, myslela jsem více na sebe? že by se mi zdálo vše jinné,
Když jsem bez tebe, nepoznávám sama sebe. Vím že přestat milovat tě nedovedu, i když každý říká že to svedu. Cítím k tobě lásku,
jsi nadpozemské stvoření máš neskutečně mnoho chutí jsi šafrán mezi kořením znovu ochutnávat mě to nutí jsi hledané slovo na jazyku
Jsou noci... kdy se s krajkou kolem kotníku kostrbatě spíjím vlastním dechem Jsou noci... které postrádají logiku,
Tvé tajnosnubné pohledy, Poodhal mi kousek sebe, Jen se mě dotkni, zešílím, Přeskočím horu, strhnu nebe. Závojem lásky oděná,
Něžně tě políbit, zlehka obejmout. Pohladit po vlasech, abys věděla že jsi mou. Vnořit se do tvých očí,
Ach ty krásné vánoce Perníky,kapři, ovoce všude samé dárky pro psy kosti párky já jsem dostal vláček
Byl první květem, Po létě knám přijde podzim První máj, Padá listí ze stromů, Na louce byl květin ráj, Terezko Lindo Honzíku, sněženka,fialka,petrklíč, Běžte za kamna domů. Bílá zima už je pryč. Končím svojí básničku,
Na chvíli mít tu moc zvládnout pár zázraků, napsala bych pro Tebe červánkem do mraků, že tebe miluji, vryla bych do nebe, ať všichni vidí, že žiju jen pro Tebe. Večer bych pohrála si s tou hvězdnou oblohou,
Večer, když ležím v posteli, rozepíním si košili, hladím se po tom po ňadrech, ležím při tom na zádech. Pak sjedu o kousek níž,
Ač nejsem žádná osobnost a už vůbec né básník přesto báseň ti píšu jen tak pro radost jsi pro mne jako princezna
Když si hraješ svými prsty chtivou rukou v klíně mém, s precizností klavíristy mazlíš se s mým poupětem jak s klapkami klavíru.
Nejlepší přítel je ten, co s tebou stráví den, co ti své věci půjčí, když mu řekneš tajemství, tak mlčí, co ti dá najíst, když ti v břiše kručí,
Teď těším se na Tebe, teď dívám se na nebe. Teď objetí bych Ti dal, teď kolem pasu Tě vzal. Teď chci jen Tebe,
porodní bolesti slunce slzy ukáply lehce na tvoji tvář dívající se očekávajíce
Jsou jak balzám mojí duše i když někdy zazní suše. Kůrku mají ostrou, břitkou, jako ztvrdlý krajíc. Za nimi však skrývá se vždy,
Letí venku muška zlatá, letí rychle, prostě chvátá, sama si mě vybrala, aby štěstí dodala. Usedla mi na nos zrána,
Nádherná divoženko s rysy vnadné ženy, odhal své hebké tělo, dej mi dotek tvůj Při naší vášni budou otřásat se stěny Poddej se tomu kotě, onanuj Vyzrálou živočišnost s živelností snoubíš
Chci tebou vyplnit celou svou duši. Chci vidět tvůj úsměv, co ti tak sluší. Chci uchopit tvou ruku, chci se do tvých očí dívat. Chci probouzet se s tebou,
Ohýnek malý, tam někde v lese, plápolá a třese. Pod stínem lesa, oheň plápolá,
Vánoce ať štědré máte, dárky dlouho počítáte. Lásku, štěstí, zdravíčko, od miláčka psaníčko. Maminkám pak skvělé děti,
Když na Tebe myslím, nechce se mi spát, leda kdyby se mi mělo o Tobě zdát. Já už vlastně sním svůj sen, vždy, když trávím s Tebou celý den. Není nic, co bych si mohla více přát,
Jen ty mě dokážeš tak krásně rozesmát, jen ty můžeš v mém srdci být, v nejhorším při tobě budu stát a nikdy tě nenechám jít. Pamatuji náš první pohled na sebe,