Šílená O krabice se prsty pálí Necítím cíl Necítím žár Chladím se o stěny
Čas tak uhání, že nestačím vnímat, konat, být, a možná potřebuji málo... vyměnit volant za kroky, klávesnici, algoritmy,
Tak jako letní den jak slavík v našem sadě jak v poli něžný len jak růže na zahradě jak nejkrásnější dar
Jen krátce ti polaskám tvé rety jak sladce chutnáš mi tajemnými světy Řekla jsi lásko
Pro někoho povinnost pro jiný smysl života a pro některý dokonce až hnus to jednou ztratíš nevinnost a hlavu ti to zamotá
Na záclonách uzamčené jinotaje táhnou krajem křídla nočních můr jako já si pletou leden s májem smutek v prašných cestách boty zul bos tu stojí na podlaze, on chtěl by dál
konec světa nebo jen nová věta v článku bulvárního plátku? Každý má svou realitu
///// Hvězdy nahoře a hvězdy dole svlékej mě jemně můj pane vytesej nápis na memfidskou desku koptským písmem
Orion odhodil svůj meč za obzor zbaběle se skryl z hord cizáckých myšlenek na zteči prapor mé lásky v nich utopil... Hluboká noci, týráš mě ve své moci
. Kouknu se na svět očima hada vidím jak má duše s tělem se hádá jak dělat to má? Prolnu se mezi ně pohladím jemně
Teď je ta správná chvíle, psát Ti tyto řádky, přede mnou naše sny a cíle, ani minutu s Tebou bych nevzal zpátky. Co hodilo by se vzíti,
Proč zhasínáš když světlo snů tě tak bolí proč nocí pláčeš a smutek živíš steskem ztrápenou duši ti žalem soumrak hladí a oči tvé plní se bolestným leskem. Ve tmě se ukrývám, v ní snáz rány zhojím
. Potřebuji prostor, ticho. V prostoru hloubka. V hlubině kruh. V kruhu je bod.
Vynásobím tě svou touhou Dva násobky nekonečna Rýsuju nás na papíře Já kružnice a ty má tečna Vytknul jsem tě před závorku
Dívám se na stěžeň lodi kterou jsem opustila než souhvězdí nade mnou v dešti počalo krvácet a světlonoš pošeptal noci že bývá pošetilá když doufá že oheň nemůže ke stínům odkráčet za rudým obzorem přetéká oceán mrtvých vzpomínek
Miluju ty svůdné křivky když se dívám na zářivky Miluju když mě vnímáš a rána stmívá ...soumrak...
Ještě mě nepohřbívej úplně jsi mým stínem a někde poblíž musí bloudit odlesk mého světla tvůj dotek je nejhlubší částí mne nemůžeš zachránit ta místa
hamleta bukowskýho kerouaca ginsberga burroughse
Anotace: Některé věci, to není jenom tak, ale když to chtějí oba, tak proč ne. No co, věk už mám, a kdyby tak byl alespoň přivýdělek, když není, co to změní? :o) tak se toho dá využít :o) ve prospěch, v krásu obou :o) Jsem rozechvělá malinko, když řekl si, chtěl by s Tebou… … mim
Mezi námi je to jiné jiné, než bychom si přáli dusno rozředěné vínem místo abychom se smáli mezi námi je to jiné
Jsem jako růže, mám skryté trny na duši. Jsem jako růže, nikdo mé bolesti netuší. Jsem jako růže,
Srdce Ježíše na talíři všedního dne jak dlouho lze milovat? Všechny dny sváteční
"Modlím se k tobě tak se mi alespoň podívej do očí když zarputile mlčíš za mraky schovaný
Odcházela jsem už tolikrát a slyšela při tom různé melodie odnesla s sebou spoustu smutku škoda, že smutek se nikdy neopije do němoty...
Když řezavě zasměje se ránem bič reklamní kampaně jak asi zaplatíme nájem? To jediné zajímá nejen mě. A dál do prázdnyých hlav buší
Už nechci hledat štěstí jiné, vždyť štěstí již vybráno mám a slza za slzou z očí mi plyne, jen na Tebe Věruš stále vzpomínám. Manželský slib dávno jsme si dali
V letním slunci zrozený, o svůj den se s jiným dělí. S rybářskou sítí spojený, na noční bárce on je ten bdělý. Přátelský poutník světa znalý,
Život mě sere ze smrti mám strach, nežli lehnu popelem padne na vše prach. Nekonečný koloběh
Dva v jednom těle Prokletí rozpolcenosti Jak Pollux a Castor souhvězdí září Jeden stoupá na Olymp
Znám už jen Tvůj křik a pláč smích