Domů Básně Hororové, strašidelné

Hororové, strašidelné

274 děl

Moje vlast!

stix9. 7. 2012

Za časů úplatků, zločinů, korupce, občan poctivý, plný je bezmoce! Teror stínů, poplatky ze všeho, obrana nemožná, sere se na něho. Žádné důchody, plat stojí za hovno,

Na Vesláku

MIDAZLU14. 2. 2023

Seděli jsme na vesláku Slopali jsme pivo Byl tam s náma Peťa El..er Tak tam bylo živo. Peťa El..er zvíře jedno

L O V E C

Gorwor24. 6. 2014

Pak vyšel zase na svůj lov, v srdci plamen, v ruce kov, za chůze sní a ve snech vidí, kobky plné mrtvých lidí... Nůž nemá ostří ztmavené,

Krematorium

Přerushit8. 10. 2011

Na známém místě dům stojí a každý občan se ho bojí. Osm sloupů už ho vítá, jak ve tmě křik,vymítá. Před schody stojí sochy,

V zrcadle se vzhlížela hledala kazy na své kráse usínala v negližé ráda bavila se ostří láhve zelené

Noc je černá jako mazut, všechno kolem usnulo, jenom v lese, v hustém křoví tajemno se pohnulo. Oči jako divé zvíře,

~Mé noční nebe~ V zrcadle vidím tvoji tvář tvé oči tvá ústa nos i čelo a na zdi pověšený kalendář a do zrcadla povím "helou",

Kdo ti nedá spát Tvůj klid ti chce brát Kdo ze spánku tě budí Ostrými drápy hladí Kdo nezná slitování

Tvou sekerou zchladit hlavu mou láskou rozžhavenou Hlavu horkou

Hádanka

A. Petrov25. 4. 2019

Ťik, ťak. Ručička hodin se pomalu hýbe. Ťik, ťak. Z hodiny v mžiku stává se chvíle. Ťik, ťak.

Přítel noci propůjčil mi masku, stojí za mnou jako stín, noční můrou ukazuje svoji lásku, vrahem byl a bude, to už dávno vím a živé duši nepovím. Chrání mě, a přesto krade svobodu mou,

Miluj pravdu

Bindig8. 9. 2014

Miluj pravdu, braň pravdu, žij v pravdě.. Žiju v pravdě seriálu, či v pravdě hororu. Nebo snad mrtví živí jsou ti, co pravdu znají? Snad touha po pravdě je světlem osvícena, je-li dáno. A naše duše zpět navrácena, když nebe zůstane otevřeno...

Černá ovce jsem, vlk osamocen, na měsíc vyjící, patrně svítící, vypadám z davu, padám a kritizuji, řežu si hlavu, oči líčím, patku zastřihuji, posloucháme hudbu černou, patrně temnou,

Tak to chodí

X.Lodus22. 9. 2012

Sedím a poslouchám ty tóny rozličné, oni se baví a hulákají,o všem a o ničem. Možná je překřičím,ale ne,nech to být, ať křičí,kecají,tak až to nevadí. Příjde čas umlknou a všichni umlkneme,

JATKY

valachia15. 8. 2025

Pověšené na hřebíku Ještě z něho prýští krev Jako maso mladých býků Vyhřezlé a beze střev Pověšené na hřebíku

Večer vdechuje další den od ducha až k trávě dračí plíce obehnané zkostnatělými kostmi zkostnatělými kostmi až na tělo, až k hlavě. Ve zpráchnivělých plachtách kotví měsíc

Teď mi soupeř srdce drásá, vítězem je spása, "nebojuj, běž a nečekej, ničeho se nelekej, nemysli, ale přemýšlej." - ozývá se ze zdí.

Pes běží, utíká, za ním zrůda veliká, už ho dohání, už ho má, psa smrt brzy přivítá. V nebi, v pekle?

Duch

P.Believer8. 8. 2011

Za oknem klenutým třpytí se noc a mně po mé milé stýská se moc. Pomalu otvírám rezavé dveře po schodech stoupám do staré věže. Tam pohledy naše opět se setkají.

Vidíš ve mně anděla, co stal Tvým strážcem. Hledáš u mě pochopení, já však toužím po zapomnění. Budu Ti věrně sloužit,

Nightmare

FaithNess25. 5. 2015

Tiše, tiše ve tmě stojím, dvanáct duší v sobě pojím. Třináctá se tiše směje, Bolestí se marně chvěje. Duše, to je vše, co mám,

Čarodějka

Acheiron3. 11. 2011

Vraždy, násilí, oheň a krev To vše prý z boží milosti Ten bolestný výkřik a spalující hněv Plameny tančí radostí Slyší křik lidí a tichý pláč

…procházím se sám černou tmou Nevím kdo číhá za mnou Našlapuji na měkký prach K zemi padá měsíční zář Pot pokrývá moji tvář

Temnej jako Hitchcock na krku se smyčkou kalnej jako Vltava ničivej jak záplava. Šlehající plameny

Už nechci být člověkem, řekl udělej mě rybou Chci stříbrné tělo a oči lunárních fanatiků chci si proříznout hrdlo a přesto dýchat

Ať roste tato zášť Ať skryje mě jako brnění Ať obejme mě jako plášť A pozice své nezmění Jen vejdi Matko noci

11.4.2022 Z pohádky přečtu Ti další stránku A pak ještě jednu a potom další Pohádka pomalu předá Tě spánku Má slova od tebe strašidla plaší

Oči anděla, pohled vraha. To sis přeci vždycky přála, má drahá. Přála sis potkat toho kata, pamatuj však, mohla za to tvá zrada ! Dal jsem ti lásku, dal jsem ti jmění,

Vražda /VS/ Sen

dodky28. 10. 2013

Do rúk sa mi vkráda nožík, možno vražda si tak vravím, zrazu niekto pri mne ožil, je to dobre, trošku žiarim. Zloba zatemnila mozok,

Šel jsem takhle po plantáži, koukaje na všechny strany. Když tu náhle! napadly mne včely! ANO VČELY! Přiletěla znenadání, jako vítr severní. Viděl jsem jen velké zuby a zadeček perfektní.