Chudá dívka z konce města ráda říká srdci nezmrzni V rámu obrazu
Život běží i za stínů za napitých pijavic opilých
Kapky dírkou v okapu, jedna, druhá, pak třetí. A mnohé další letí, rozstřikem tvoří mapu. Tlučou do parapetu,
Ženuška se bojí myší, leze na stůl jak je slyší, všude samá pastička, sklep, spíž také lednička. Kocour kouká pobaveně,
Projevy ty, v lidské tváři, jež výrazem stavu duše. Vztahem vstřícnosti i září, ironií mrazí suše. Mírné, vlídné a hřejivé,
V chumlu četných otázek, a sporných odpovědí. Ukrývají obrázek, jenž po sobě i dědí. Hájí vlastní svobodu,
Sama v bílé kráse sněhovou pohádkou jde Sama v království zimy
Postmoderní prázdnota, ta ubraná hodnota. Jaké si hledá břehy, a nabízí postřehy? Zhlíží se ve svém jasu,
Vše lidskou pokryto vlastností, ctností, neřestí, dovedností. V celkové službě potřebnosti, ke zmaru a tvůrčí plodnosti. Ničeho však tu beze smyslu,
Jsem to já. A jsem stále před cílem I kdybych byl zasypán vším, co potřebuji až nad hlavu nikdy nebude ta chvíle Kdy moje ústa, opravdu,
Mlžný opar, slabý mráz, slyšeti i čísi vzkaz. Běž, avšak nepospíchej, vždyť nemusí býti nej. Pohroužen do mysli své,
Malá víla vedle sedí a hledí a hledí a hledí. Bytost ta přenádherná přišla si povídati. Přišla se tázati.
Nosí, co se nosí, čtou to, co je psáno. Jdou spát, když je večer, vstávaj´, když je ráno. (Ztuhli ve své póze
V PASTI Trochu kulhá. Oční bulva svědí, rozkrok pálí.
Svádí sedlák děvečku, chce jí zbavit věnečku, jenže Madla upjatá, do postele nechvátá. Nestačí jí kreditka,
Jebe tě tu vstoje velká kupa hnoje. Slova, věty, pindy páchnou víc než jindy. V bláhovosti svojí
Revoluce, rezignace, respektive - inspirace Revoluci provedem, k rezignaci dovedem, pár pěšáků, pálících slepé náboje.
Když máš chuť a žena nechce, odmítne tě zcela lehce, v opačném to gardu, pane, slyšíš výtky rozhněvané. Vyčte tobě všechny hříchy,
Už je zase v pokoji sám se svými nápoji. Vidí záda lidí z dáli, všichni známí se ho vzdali. Dnes to není poprvé
Sedím ve svý uzavřený cele a přemýšlím, co bych vůbec od života chtěl. Všude jen samá šeď, špína..železná postel. Pokrytá smrdutou dekou. Co chci? ... Fakt rozhodně nechci v hlavě Tebe
"Já vás zdravím, paní Suchá, jak se dneska máte?" Cožpak je ta bába hluchá? Trochu mne to mate. Ňákej kretén jel na kole,
Samostatné ženy muže nepotřebujete a své děti o ně bezohledně okradete.Ony bezmocné vás soudit nemohou.Z děvčete vychováte hydru také takovou XXXX Synové vás budou těžce proklínat,až budou ve věku,kdy vlastní děti mají kolíbat.Ten zločin nelze odčinit,nutno vás morálně tvrdě odso
Chci štěstí holčiček,aby je tátové milovali. X Chci štěstí kloučků,aby je tátové denně pochovali. X Chci štěstí dívek,aby si s mámou stále povídaly. X Chci štěstí chlapců,aby svou mámu nikdy neproklínali. X Chci štěstí žen,aby jejich mužům děti nikdy nezcizily. X Chci štěstí mužů
Včera mi napsal dopis anonym a já nevím, co teď s tím. Proč přes den drby nedělám a v noci si prostě jen klidně spím? Co s tím?
Říkala mi moje múza dnešní doba to je hrůza nový virus s námi cvičí kde máš roušku, všichni křičí. Tohle smíš a to zas ne
PORUCHA NA TRASE OČI - MOZEK Hlava se ti točí hodně, snad tlaková níž. A proč vidíš běhat po dně čilou bílou myš?
RŮŽE A PISTOLE Ta bytost je jako růže - příjemná, voňavá, rudá. Ochotou se strhat může, je s ní sranda, nikdy nuda.
Složité jednoduše pěje, či s jednoduchým se hádá. O to, co v souboji uspěje, svou pravdou, a co ve lži padá. Střety, kdo s kým, a proti komu,
Nikdo tě nevidí, nikdo tě nepochválí. Jsi stranou od lidí, i těch, co dřív tě znali. Zajdi si na oční:
Na louce jsem fotil Zdenku pak ji podal podprsenku řekla to je prima už mi byla zima měla totiž kozy venku