Žena tvrdí, že mi věrná, pokud zahla, tak ať zčerná, nikdy nelže, ani trošku, proč teď zírám na černošku? V lůžku šeptám Zdeno, Zdeno,
Ve sledu dnešních všedností, prožitků, vjemů i pojmů, z nichž se stávají přednosti, ze všech těch nabytých dojmů. Pod nimi svou cenu zvedá,
Je pomlkou ve svém životě hledání pravého významu slova ve větě žijící na kampě nalézání světelné tmy v lampě nelze vypověděti slovy
Lenka šplhá k vrcholu těžko se ji dýchá Zdenka zatím v táboru roztouženě vzdychá Která svůj cíl dobude
Za grimasami děje duše zračíc se v nás osud dále píše Osud napoví
Tanga babka občas zvolí, líbí se ji zadek holý, jen když staví sněhuláky, navlékne si bombarďáky. Rifle nosí také ráda
Smíšené myšlenky, překotné, jak ve víru se k sobě pojí, jedna druhou i střetem protne, o své místo ve volbě stojí. Jen ta silná, svým smyslem jistá,
Rozbít ji na pokusy, co popsáno, že dáno? - I večer, jako ráno? -
Koupil jsem si rotoped dneska cvičím naposled neboť tahle mašina byla moje kravina Přehnal jsem to, vážený
Sluníčko spálilo šaška, ale kašpárka neumělo zahřát, když přišel o nevěstu. Sluníčko spálilo šaška, zmrazilo kašpárka
Slečna Jana z Rokytnice veliká je uličnice velmi ráda flirtuje hochům všechno slibuje slibotechna s Rokytnice
Drogová aférka, srdcová kérka a dokonalá partnerka. Začátek není poeticky správně, tak zkousnu a vyždímu si dásně.
Řekněte Prosím!
Moje dcera jankovitá po kuchyni stále lítá lije si rum do kafíčka červená má potom líčka Koupil jsem si novou značku
Policie Karla staví velká chyba když se slaví alkohol je mrška zrádná omluva tu není žádná Připravil si osud těžký
V naší krčmě živo bylo než nám pivo podražilo hospodský jen ruce lomí měl vám tržbu, už je po ní Nabízí nám vinné střiky
Ti kdo zradili zlomili vaz pamatuji si vás Naděje už nevěří že pláčou balvany
Pro balvany v nichž žiji pro ta srdce jenž miluji kvetu uvnitř skály
Jedna paní z Lanškrouna měla muže blbouna to je nadělení když muž chytrý není brečí paní z Lanškrouna
Nebydlím už týden sám zabydlel se u mě tchán prý zná moje problémy taky zmizel od ženy Dej si pozor na svou tchyni
Mladá paní z Kutné Hory milá je a nemá spory vždy než vejde do ložnice zapálí tři velké svíce Za sebe tu první pálí
Polekal jsem tchyni vydlabanou dýni spadla tvrdě na zem řekla, že jsem blázen Dobrý svátek cizí
Drsně běžím k sobě mé city v hrobě ráda se nemám Lásky své střežím
Magdalenko zalévala jsi mou duši když vadla když jsem se života bála
Za luny jasu ožívá motýl co mu slunce nesvítí a já mám tvé poselství a Ty mé přátelství
(Našla jsem v sobě Tvou vinu sdílnou chci odejít od zlých chvil) S listy
Omládla jsem miliony let jsem kopretina co chce znovu kvést Holé zdi
Genetika, buď jí sláva, nové věci teď nám dává, dvoumetrová mrkvička, melounová jablíčka. Kukuřice větší stromu,
Svět bere nože by vykrášlil listonoše co nosí jed a bloudný cesty z nichž traumata si dítě nese
Své vztahy nepouštím když už lásce dány byli v dobrém i zlém se klikatily