Muži, ...pomiluj dívku svou, povyš ji na bohyni! ...jen co se stane ženou tvou, cítí se otrokyní. Tak písmo praví: "Bohu služ!"
Jsi pro mne příběh rukou psaný, který si smím pomalu číst... styl písma úhledný, ale místy i rozklepaný,
opatruji si v sobě podsvětí po letech boje o přežití je moje vlastní... soukromé co v něm je... je tajné jsou v něm drogy
Občas mne též napadlo že život je jen divadlo na život si jenom hrajem tím splácíme Zemi nájem. Když nás někdo plácal z hlíny
Velký vůz se mi drze směje do tváře když bez spánku tisknu se do polštáře zbylo mi po tobě jen několik básní ta snůška neukotvených pocitů v bouři... Prosím, raději ve mě navždy zhasni
Proč snažíš se lidem stále tak ubližovat, své stopy viditelně… zanecháváš. Proč jenom je chceš stále tak ponižovat,
Mediální bouře jak blizard způsobí zes oslep přes vlčí mlhu nevidíme kdo sme Ale klidně noste ivestigate pište Po zdech Po 2 světový apelovali na odzbrojení kvůli jaderný hrozbě a teď strach Aby neprásk soused
Teď se vyseru z vysoka na formu,rytmus i servítky.Vážený pane Rudilejno.Přestanňte tady vzkazama,potažmo anotacema a básněma, a komentama lhát!!!do soukromých vzkazů píšete cukrátka a tady si berete lidi do huby???Tak když na to opět sere edit i admin,kterej má přístup do soukr.p
Do ruda měsíc rozzáří se k ránu a přitom vystřídá se krvavý úkaz se zatměním. Nebeská znamení tato svědčí
Po Brně se ploužily davy oživlejch mrtvol s igelitkama plnejma rohlíků salámů
Jsou lidé… … co pro pravdu se zlobí, a druhé nenávistí jen zdobí, slova z úst pošetilá jsou, jen za svou lživou pravdou jdou.
Na víčkách parfémovaný sen odráží se od vůle milovat slepě, oddaně a na stálo ve svých malých světech na křivkách propastí
Když štěstí si Nehledáš, kdy klopýtáš, nadáváš. Když se otočíš mu zády, neposloucháš žádné rady. Když se vztekem usínáš,
Sladký dort k hrnku černé kávy připravit zkusím nesměle, pro korpus lásku si rozbalím, ať lidské srdce zahřeje... Krém zbarvím na čokoládovo,
líbí se mi Tvoje slova co nikdy nepodepíšeš loukotě osudu pro dva placené na místě cash líbí se mi tvoje křivky
Nejkrásnějším tvorem je žena z žebra Adama stvořena, ona je symbol plodnosti, našeho života i radosti. Slečnu zdobí rety rudé,
Chrapot lesu,hluk ulice odrazila v kalužích modré obličeje září ve tmě živých přesto mrtvých
Napsat báseň o lásce měl, co v srdci skály tříští, tu lásku též zažít chtěl, snad to bude ta příští. Hrdina v další básni byl,
Křečák na noze, půvabný, jak pstruh, ve strouze. Jebák na nose,
Ustrnuli jsme v póze křečovité, jak nemocní, jak blázni, jak mrtví bychom byli. Na co ty šminky, a na co gesta, víte? Jen abychom se sobě, navzájem zalíbili. Jsme páni herci, mimové v svitu luny,
myslím že mne miloval pro to věčně nedopitý kafe v hrnku po dědovi líbil se mu nepořádek ve slovech
Jsi opravdu pošetilá, tvé srdce zatemnělé, úsměv rozdáváš… uměle. Jsou věci, které se nezmění, city nelze obelhat,
Na vlnách tvých slov surfuji vstříc bouří mezi střepy rozběsněných vod kroužím nechci se pořezat o rezavý kov...
Kamarád mi půjčil ženu a nechce ji vrátit Jen mi řekl milý chlapče, za sex musíš platit. Tak jsem si ji tedy nechal,
Naráží do sebe v ulicích, na nádraží a přitom jsou na stovky mil vzdálení. Tělo naprázdno pochoduje reklama tady, o kus dál, mě po ránu oslepuje. Káva chladne v papírovým kelímku
a mraky se přeženou když maluji zelenou na Tvou tvář samotu střeženou myšlenky přiženou
Lidé? Spíš jen klubko zmijí jedovatí jako hadi nesnáší se, krev si pijí šíří zlobu, lež a zradu táhne se to historií
Vzpomínka na jeden klobouk vypráví... o krásné dívce, dbalé šarmu, parády,
rozprášená v útrobách slepoty v němých výkřicích, jež dělí svět na já a ty rosou louka opilá lepí se na paty
.. Planety prorostlé iluzí, skryla za linky žaluzií, před pohledy pravdy, rašící z tajné hvězdy..