Když zaplaví tě pocit strachu a ty nevíš jak z něj ven. Tak otevři si Hynka Máchu a čti jak popsal krásný den. Když zaplaví tě pocit tísně
Ó paní má,ó luno zářivá! Kdopak Tvé srdce má,kdopak Tvou duši zahřívá? Máš mořských hlubin tajemné oči, vábná jak SIRÉNA za kterou do vln každý zkočí. Jsem ztracen v Tvém zářivém jasu a
Dětský nářek a voda tekoucí a dva obrovští pavouci tma chlad a pronikavý zvuk pojdte tiše od božích muk Strach nás obklopoval
Jednou v noci ty jsi tam byla narkomanka zfetlá a opilá já ti tak chtěl strašně ti pomoc ale bál jsem se abych nedostal nějakou nemoc
Večeřím smutek,snídáme naději, co stalo se v neděli,smaže už pondelí. Nesmaže..pak přijde úterý. Lásku jsme stratili,nebo ji ukradli.
V očích tvých pohled můj zkoumavě bloudí, o tvoji pozornost jak kotě loudím. Vodopád vlasů tvých
Ležíme v nemocnici těžce ranění ale i tohle náš cit k sobě nezmění mám tě rád
Stál jsem na mrakodrapu smutný a zmatený po tváři mi tekly slz prameny já byl zamilovaný jen do tebe ale ty jsi odešla
Srk po srku, ze sklenky upije, polyká doušky slaďounké sangrie. Bere mě láska na milost,
Víš po čem tělo mé nejvíce touží? Po tvém něžném dotyku na mé teplé kůži. Víš po čem nejvíce touží mé oči? Zahlédnout pohled tvůj
Chtěla bych jak oblaka bílá, dotýkati se denně rtů tvých, máš ústa tolik přitažlivá, plna žáru ohně v nich, chtěla bych se spálit ohněm rtů tvých, chtěla bych pohladit tvůj vlas a pak děkovala bych světu, že dal mi prožít tolik krás
Vzpomínám na paní, co jsem jednoho dne poznala, z úst vyšla slova písní, já věděla, že znám anděla. Anděla jsem si zamilovala,
Žiju ve strašném snu nebo je to realita? Den se přidá ke dnu a já pořád ve snu lítám. Přeji si, aby bylo vše takové,
Lehaje si do voňavé trávy pod strom širý Schovaje se v jeho stínu, zavřu víčka a vzpomínám Vzpomínám na ten den, jakoby to bylo dnes, v tuto chvíli Dotýkám se vzpomínek a blaženě se usmívám Nevzpomínám na faráře, rodinu, pár přátel ani na slavnostní obřad
Tě vidím když jdu spát, je to tím, protože Tebe mám rád… Potom o tobě sním… Tak ruku mi dej,
Nevěřil jsem, slepý byl lásku v mýtus zaměňoval nakonec mi v srdci zbyl žal, který se umocňoval Před sebe hleděl jsem skrze klam
Ztratil jsem lásku, I smysl žít, Ale byla tu osoba, o kterou jsem se mohl opřít… Řekla mi, že láska bolí, A nezapomeň , vždy trpí
V kraj světa vypravil se rek, -prý si slávu vydobýt- sebou vzal si jen svůj meč a zcela čisté svědomí. Tak cestoval mnoho dní,
Ztuhlá ústa plná hlenu prdel žádá novou plenu ani nevíš jak jsem rád že mi není sedmdesát
Přátelství je krásné přání, přátelství je co každý člověk shání. Přátelství se jen tak nedá, přátelství se mezi námi hledá. Přátelství se nedá koupit.
Jenom s Tebou chci být, o tom můžu jen snít. Vedle sebe Tě mít, a naplno už žít. Chci být jen s Tebou.
Princi na bílém koni, kde jsi? čekám na pochopení, pohlazení, ale nic z toho nepřichází. Najdeš se někde mezi tisíci, můj vysněný sne?
Být s tebou je můj sen veliký, Tak proč je vše tak složitý? Chtěl bych s tebou sdílet všechny pocity, být tu jen pro tebe, sdílet i tvé dotyky. Avšak jde o to, co chceš ty, to vím já,
Když srdce chmury obklopí když dýka smutku se do něj zaboří Tak tu budeš ty aby si je rozevlála a tu dýku ze srdce vytáhla Když mysl temnota souží
Už je to několik týdnů co jsem od tebe odešla.. Klid ve své duši jsem zatím však nenašla Na srdci těžký kámen mám Vím že ty už nejsi sám… Věděla jsem jak to pro mě bude těžké
Je zvláštní jak jsme si cizí, Je zvláštní jak to všechno mizí. Chtěla bych aby si změnil tón tvého hlasu, Vždyť jsme se drželi spoustu let kolem pasu. Vím že pravda je když říkáš my dva už nic,
Jdu po ulice a všude vidím TEBE Nevnímám jakou barvu má nebe Déšť smáčí moje vlasy Slzy lepí moje řasy Ulice je plná davu lidí
Mé srdce ty slova do mojí hrudi vtlouká, pro tebe to je, jak když si jen něco brouká. Nemáš tušení, že to je tlukot pro tebe, i když to ví všichni i to modré nebe. Ví, že ty slova tam mám vyryta,
Je mi lhostejné co na světě je všechno prodejné. Jen někdy se ptám sebe, proč jsem nekoupila TEBE.? Zřejmě by to špatně dopadlo,
Prostoupena citem z duše, trýznící mne láska z buše. A dotek toho období ukradl mi cokoli. Zajíci na poli