Anděl

Vzpomínám na paní, co jsem jednoho dne poznala, z úst vyšla slova písní, já věděla, že znám anděla. Anděla jsem si zamilovala, jako úžasnou vílu, každý den mě hlídala, dodávala mi sílu. Ale i andělé jednou musí pryč, ona prošla mým životem, neřekla ani sbohem a odnesla si klíč. Klíč k mému srdci, které zůstalo otevřené, může i nadále tlouci, ale je smutné, opuštěné. Zbývá mi jen doufat, že se jednoho dne vrátí, třeba se jí bude také stýskat, jako mě samotné tady. Kéž se jednou vrátí a zahojí mé srdíčko, její lásku budu míti, už nepocítím bolest ani maličko...