Veř mi,láska nemá hranici, A žádný problémy neexistují Jestli že opravdu miluješ, A věk taky není problém Hlavně láska navzájem!!!!!!!!!!
Bez něj nedá se žít Bez něj život je nuda, Nedá se to pochopit Tomu,kdo nemiluje Strašně moc já chci s ním být
Ty jsi pro mě celý svět, Ty jsi pro mě můj život, Na celem světě potřebuju jen tebe Bez tebe nemůžu ani usnout. Vždyt každou chvili přemýšlím o tobě
Při pomyšlení že někoho jiného ráda máš mám pocit jako když oheň života mi zhasíná já vím jsem v tom až po uši a smutek mi nesluší má mysl však netuší
Jsem tu tak ležící na nebe modré hledící nevím co říci ti abych se ti líbil víc a vše jsem schopen dát
Krásná jsi jak růže květ a voňavá jakbysmet Však jen jedinou chybu máš trny tvé jsou to milá má Tvé trny jsou ostré drahá má
K tomu co chci ti říct těžko hledám slova zmuchlám papír s řádky a zkouším to znova Já vím je lehké představit si jak říkám že mám tě rád ti z očí do očí ale mému srdci na to bohužel odvaha nestačí Jsem pln lásky ke kráse tvojí
V hlavě velká jizva mě pálí, ty obrníš se nadějí velká láska se těžko spálí, když ty víš a jiní nevědí... Je těžké však milovat,když lásku nemůžeš mít
Ten pocit beznaděje a prázdnota uvnitř, zamknout vše do schránky a zahodit klíč. Člověka když přepadne veliký žal, aby se trápil,plakal a snad se i bál.. Čas zoufale letí a bere vše,co se mu dává a snad nejvíc zabolí,když vzpomínky přivolává.
Každou noc, už dobu dost dlouhou, se tajně vkrádáš do mého snění, nechci mít o Tobě jen představu pouhou, je to šílené, je to až k zbláznění. Neznám Tvé jméno, ani Tvou tvář,
Dobrou no a krásné sníky a pusinku na tvé rtíky. Úsměv máš jak sluníčko zahřeješ mě s ním vždycky maličko.
Jsem ztracená sama ve světě, stále jen marně bloudím v temnotách, samota je v každém slově, v každé větě, proč je kolem mě taková prázdnota? Proč je to tak v mém osudu psáno?
Proč je v některých lidech takové zlo, proč odsuzují páry homosexuální? Marné je vysvětlování, není dost slov. Proč se jim to zdá být nemorální? Dívka co chce dát srdce dívce,
Naber si vodu do dlaní a umyj si obličej, je to tvá rutina, je to tvůj obyčej, máš hladkou tvář a jemné rysy a chceš se milovat jako kdysi,
Nenávidím tyhle svoje stavy, když nemohu vymazat žal ze své hlavy. Když usínám, srdce mé je naplněné smutkem a vím, že to nelze změnit žádným skutkem. Když přichází sny, co jen bolest znásobí
Až se vrátí, nádherná a věrná, až opět překročí Tvůj práh. Až se vrátí noc stále ta stejná, až opět ukolébá Tě v snách. Až objeví se na nebi miliony hvězd,
Ty teď zmiz a někam se schovej, nechci tě už vidět, jiné místo si hledej. Jiné srdce, kam se usadíš, jinou lásku, které ránu pak zasadíš. Jiný úkryt pro svou ješitnost,
Noc, ten černý závoj dne, noc, černější než ebenové dřevo je. Noc, šedá, cínová, jindy barvy medu, noc, jejíž zázraky však popsat nedovedu. Noc, ta co Tě jemně pohladí,
Naše láska bude vzácná, chvilka s tebou věčně krásná. Chápu tě,že nejsi sám, stejně ti to srdce dám. Nevím zda mám plakat či se smát,
Už aby jsi se mnou byl a něžně mě políbil. Oči smutné,úzko v duši, pro tebe mé srdce buší. Úsměv smutný,slzy tečou,
Byl to jediné co mě kdy zajímalo, měla jsem ho ráda jak jen to šlo. Teď jsem jako kapka v moři, nikdo na světě mě nemá rád. Jsem jako tělo bez duše
Potichu, pomalými krůčky přišlo setmění, tančící stíny pokoj k nepoznání promění. Na stole zapálím pouze pár svící, na každé z nich plamínek, jak dech se chvějící. Několik stínů se tak náhle ze stěn ztratí,
Láska je břitva, ta po které chodím já Barvy stříbrné V prachu s ní spím s jeho dcerou Její oči Mrtvé nevinnosti jsou plné
Chvílemi jen tak přemýšlím o tom, jaké by ..., (to bylo mít tvou duši) Ne.... Skoro pořád myslím na moje sny, ve kterých ..., (mám tvoje tělo) Ne.... Neustále v mojí mysli, píšu krásný příběh.
Chybí mi polibky, chybíš mi ty, život si zahrává s mími pocity, chci tě tu zas vedle sebe mít, chci tu minulost, to všechno smít, miluju tě pořád a pořád ještě budu,
Náš vztah byl přece nádherný Naše schůzky jedinečný Já o tom musím stále při každé chvíli snít Měli jsme přece tolik plánů Vedle tebe já omládnul
řekl jsem tak málo vlastně skoro nic mé srdce si to přálo navzdory všemu vstříc snad to za to stálo
Bez tebe vzduch nedýchám, bez tebe jsem jen sen, bez tebe nikam nepospíchám, bez tebe ani není den. Bez tebe můj život není,
Je večer a já si pouštím tu naší písničku, ujídám sýr, přemýšlím a v ruce držím skleničku. Slza mi teče po tváři jak se mi stýská, řetízek od tebe se mi od svíčky blíská. Copak asi teďkon v noci děláš,
Je večer a já si pouštím tu naší písničku, ujídám sýr, přemýšlím a v ruce držím skleničku. Slza mi teče po tváři jak se mi stýská, řetízek od tebe se mi od svíčky blíská. Copak asi teďkon v noci děláš,