Báseň co v plamenech zrodila slova svůj první verš mi do uší zpívá o tom že každej den lze začít znova že tisíc možností ještě mi zbývá Toužím se probudit v to správný ráno
SYMPATIE ke sbližování lidí Nejsou-li vzájemné druhý se pak stydí Když oběma srdce
Páteční večer, kalby čas, večerní město čeká nás. Vodka, redbull, letňák zas, ráno budu ve sračkách po pás. Nad ránem domů vracím se,
Pod sněhově bílou závějí, ztracena ve vlastní naději, mladá dívka v černé blůze, v papír dává svojí múze. Horké slzy hřejí tváře,
ptala ses proč skládám básně proč stále hledám souznění vět já odpověděl, že je mi krásně tak krásně, když mám svůj svět tisíce slov jen pro sebe mám
dešť mě jemně hladí po těle, tak jemné jsou jeho krůpěje. Jemné a vlahé... rozpustil moje ličení. A já teď přirozená pěvně stojím na zemi!
NESEŠLI SE Kdybys tu byla mohlo to být milé Teď už jen zbyla nevyužitá chvíle
Hledám v temných hlubinách plamen který zhasíná. Hledám v černočerných tmách jednu věc z níž nejde strach. Hledám vodu na poušti,
Rozkvetlé jaro uprostřed nás, zapadlé vzpomínky odnesl čas, sliby a záminky skryly se v Zemi, a ptáci pějí, nejsou už němí a život pučí a celý zezelenal.
Když duše pláče, nechej ji jít, je jako ptáče, co neumí snít. Vylétla z hnízda bez objetí,
I na tu velkou dálku pouhým pitím z šálku když´s tu byla dotekem místa z kterého´s pila
Opona padá orchestr doznívá smyčec se na strunách pomalu zastavil do šera sametu dítě se usmívá a v nový vzpomínce vrah chybu napravil Obzor se chvěje něco se chystá
Jsem proud žíla řeky jsem peruť uprostřed křídla jsem světlo překonám věky jsem zlomek života v lehkosti šídla Jsem zlatej odstín na těle vážky
Život je svině jeden by brečel, kolikrát před tím hajzlem jsem klečel. Modlil se v kostele
Kadence DEKADENCE Recykluji vše a tence pohřební i jiné věnce S chutí jím utopence Rád civím na milence
VÁŠEŇ Je krutá vášeň moje vyhledávám souboje Jak jdou dny po dni jen souboje slovní
tak už řež, žiletko, jediná má věrná vždy pomůžeš, když mi srdce zčerná v jizvách je ukryta pravda celá trápení duše utlumí jen bolest těla do kůže kreslím svá přání pomocí břitvy
OBYČEJNÁ VODA!? Ženy, víno, zpěv dávno už nestačí Někdy se i zamračí Chybí slunce
Špatně se mi usíná a ještě hůř probouzí, tak jako duch mrtvýho ulicemi bloudím. Kam povedou moje kroky?
Otazník z oceli nad hlavou se kejvá, už jenom pár vteřin do pádu mu zbejvá. Přeletěl Fénix
TRAGEDIE (Podle skutečné události) Jaký to byl milenec fanatik až zmatenec Situace byla dána nesměla milovat
Každý den velikonoční vracel jsem se z noční Stala se tak věc prostá prospal jsem ukřižování i z mrtvých vstání Krista
Propluj svým životem jak loď po vodě, život je řeka smrt oceán, ten kdo to pochopil
VELIKONOČNÍ Požehnanou pomlázku spletenou v lásku krásnou každou chvílí jako křídla motýlí
Ženy měl rád Ale - chtěl si jen hrát Těšit je pozdravovat
POZOR! SKRYTA - TĚŽKÁ EROTIKA KLAMNÁ PŘEDSTAVA Jen muži to dělají skoro den co den když možnost nemají
poslední žár paprsky daly za obzor se slunce skrývá do červánků se nebe halí přichází tma, tak už to bývá luční kvítí hlavy kloní
ZDRAVICE Slavíš dožitiny Z nás jenom ty dnes nikdo jiný Žádné kulatiny
ŠIKULKA I když vypadal jako muž a měl se celkem k světu v práci, zejména doma už představoval demoliční četu
Mám čajovou lžičku, před sebou sladké moře. Prosím slámku! Číšníku neslyšíte? Chci chválit šéfkuchaře!