Vedle gayů visí lesby Dva obrazy dřevořezby V galerii na zdi bílé Tráví spolu dlouhé chvíle A pod nimi štítek Pride
Místo drahých léků Bez ohledu k věku Věčně na útěku Ač mě nohy bolí Cestou mezi poli
Ráno oba na svobodě Pouští kluky holky k vodě Možná k jejích velké škodě Odpoledne všechno mění Společně jdou do vězení
Piju vodu, co páchne plastem, jím jídlo, co chutná jako kov. V televizi hlásí, že je všechno v pořádku, no a já kašlu a sleduju, jak mě trápí tělo. Lidi kolem se mně smějou,
- důvěřuj ale prověřuj vlasy dlouhé ale rozcuchané princezna to není mladý pane ani celebrita v tomto světě
Voda teče řeči plynou Jako mraky nad krajinou Čas je snílek také vrah Ze kterého číší strach Voda teče řeči plynou
Vstávám v osm, abych přežil devět, káva studená, chuť života mizí. Práce, kterou miluje jen moje peněženka. Smích kolegů je jako soundtrack pohřbu. Večer doma, pohovka mě vítá s nádechem lítosti,
moje progresivní choutky v paralelních zahradách s loukami se sloučí zpětnou vazbu dostávám po snížení volume citu
- chodím městem a potkávám lidi všichni cizí, neosobní hlavy k zemi hleď osvícení leda tak mobilem
- zamkli nás do trezoru a řekli že ven se dostanou jen ti co prolomí kód zvenku
Vedle sebe spolu v trávě Potichu až šepotavě Ukrytí před celým světem Zakázané hrátky dětem Vedle sebe spolu v trávě
Na zádech máš černé tečky U berušek běžná věc Uteču ti za kopečky Jako každé nakonec Nevydržím to se stává
Čas, jen lidský výmysl, možná jen špatný úmysl. Ten, který řídí den, tohle je jen zlý sen. Dlouhé vteřiny odpočítávám,
Všichni pohromadě přesto nekonverzujeme. Všichni pohromadě přesto se neznáme. Všichni pohromadě
Tvé napjaté ruce vypadají tak křehce jako by kůže už už měla popraskat a rozdrolit se na prach tichá města pod nimi
Moje skráně bílá šeď Stejná barva zdobí zeď Život dávno odpískáný Jak nábytek oprýskaný S kobercem co jeho nitě
Ač nejsem švadlena s krejčím Prošel jsem v životě kdečím A tak Do ruky vezmu jehlu a niť Snad se mi podaří zachránit
Kapky deště krapet Klepou na parapet I na okno místo dveří Které v zámku klíče střeží A ty zevnitř ve světničce
Darem z nebe také z polí Pecnem chleba s bílou solí Pro hosty i pozvané Vítají tě Slované Cimbálovka kroje šátky
Slzy nejsou od cibule Přesto že ji krájím Chybí mi ty naše chvíle Co navenek tajím Ukryté jsou hluboko
Až mé oči v noci rožnou Jako pouliční lampa Nechci vedle sebe zbožnou Ale dračici a vampa Tebe
Už nechci být harlekýnem Ale básník spisovatel Pohrávat si s ženským klínem Jako Caesar dobyvatel S legiemi nebo bez nich
~ VYMAHAČ DUŠÍ ~ O půlnoci kdosi přišel, nejdřív začal s prosíkem, už jsem viděl oči příšer, zavdám si s tím smilníkem...
cizí město lampy se koupou v kanálu lidi se koupou ve sklenicích beru se víc vážně než když jsem ve svym schůdky končí metr nad hladinou
casual casual casual casual všechno casual vždycky chvíli trvá než si zvykneš a vytvoříš si svět kde je všechno casual novej vřídek na těle tě sere když se objeví
Není doba na slabiny Skoby lana karabiny A ty K stěně pevně připoutaný Jak v táborech horské stany
Já ve strachu ty ses bála Milování halabala Tak to chodí na poprvé Neznalost a trocha krve Ty ses bála já měl strach
Dej si pozor pro příště Na vrzavé schodiště Do ticha hlasitě sténá Jak v ložnici naše stěna Dej si pozor pro příště
Nejen venku také v práci Všude kolem darebáci Jak je poznáš Z odpovědi čelist padá Podívej se do zrcadla
Už jsem asi fakt starej, že mně přijde svět divnej... Pravda bolí jen, když dostanete holí! Z toho všeho mrazí a není to můj sen. Co zbyde? Zas prdel, nohy, ruce holý!