Jsi krásnější než hvězdy na nebi jasném, tvé oči jsou jak hvězdy které nikdy nevyhasnou, až půjdeme spát světlo si zhasnem, abychom mohli do spánku upadnout,Těším se až tě uvidím, ale zatím to je jen sen, tvým očím tiše závidím, že tě mohou vidět každý den.
Hvězdy na nebi svítí už je čas spát, chtěl bych ti natrhat kvítí a do vlasů ti je dát. Zítra budeš krásnější, než si byla dnes, ráno bude klidnější, než večerní les,Chtěl bych usínat v náruči tvém, máš své místo v srdci mém, dala si mi důvod zase žít, co víc bych od tebe mohl cht
když jak hvězdář v noci na hvězdy se dívám, tak každou noc o tobě jen snívám, a když slunce začne vítat nový den, uvědomím si že to byl jen krásný sen. Chci tě zase vidět a pohlédnout ti do očí,
Do jejích očí bych se díval celou věčnost, její hlas bych chtěl slyšet dál a dál , ale kolem svého srdce postavila nedobytnou pevnost, A mě už zbývá jenom žal. Každou noc jenom přemýšlím,
Byla jsem u tebe, když tě ona nechala, chtěla jsem být ta, která by tě z toho dostala. Byla jsem u tebe, když jsi kalil, chtěla jsem být ta, se kterou bys své patnáctiny slavil. Byla jsem u tebe, když jsi z fyziky rupnul,
Osudu zvěd, ptám se hvězd, či dají mi hned, její jméno znět. Do tmy a dáli,
Jsi to nejlepší, co mám, a jestli se Tě někdy vzdám, tak připomeň mi tato slova, Ať se do Tebe zamiluji znova.
jsi čirou kapkou ranní rosy skrze níž poznávám svět po Tvé kůží brouzdám bosý tělo Tvé je skvostný květ chci něžně hladit okvětí
Když do tvých očí se zadívám chtěl bych být už jen s tebou, když na nebe se podívám , jsi tou nejkrásnější hvězdou. Na nebi temném viděl jsem tvoji tvář,
Oprátku si uvazuju na dřevěný trám, i když právě umírám tak sem pořád sám, v živoťě mě nepotkal ani kousek štěstí , ani kytky na mém hrobě nezačaly kvésti. V samotě mizí i všechny moje touhy,
Milá holka modrooká potkala mě u potoka. Vlas jak zlaté obilí, oči jako len, utíkala bosá v rose,
plamen zažehla jiskra knot bez boje se vzdal svíce mou duši tiskla pak vosk mi oheň sňal bez bázně a hany hořím
Všichni pohlíží na tu krásku, ale jen já si všimnul, že máš vrásku. Tvé oči jsou jak rozkvetlý les, jen já tam vidím barevnou směs. Tvé rty jsou jako růže,
Tě vidím když jdu spát, je to tím, protože rád jen Tebe mám… Potom o tobě sním… I přes to, že vím…
Teď sedím tu sám, nevím jak vyjádřit se mám, jen své srdce Ti dám. Sliby už nejsou nic, všechno je pryč,
Nevím co je správné, nevím co je špatné, jediné co vím, je to co smím. Špatné není nic,
Nevím, jestli tohle čteš, nevím, kde teď vůbec seš. Ale co vím, že jsem tu pro Tebe celý život, než půjdu do nebe. Budu čekat tvoje zavolání,
Dnes se mi zase zdál sen, my dva byli spolu v něm. Šťastní jako dřív, na ústech tvých, smích. Procházeli jsme se jako ten první den,
Ahojky, to zase píšu Ti já, ne opravdu se Ti to nezdá. Myslím na Tebe nemůžu spát, ty víš, své srdce chci Ti dát. Chci na ples Tě pozvat zas,
Černá noc,pouliční lampy nesvítí mé srdce jen tobě patří-ti Tvé oči i ve tmě zářivě svítí já se zapletl do tvých nití Tvé vlásky hebké nadotek
Snad každou růži svírat v ruce, a cítit jejich vůni, pořezat se o trní prudce, a zranit se nejen v dlani. Pryč, myšlenko .... pryč,
Ptám se sám sebe proč sem pořád sám, nevím čemu mám věřit v co doufat, je chyba ve mě a nebo takový osud mám, vím jen, že nemá smysl stále zoufat. Proč zrovna já na lásku smůlu mám,
Nevím, jestli je to pitím, že ve snu zase Tě vidím. Nemůžu spát celou noc, nenaspal jsem toho moc. Asi je to citová posedlost,
nevypustím nikdy ven to co mě trápi v hloubi duše už horší být nemúže To proč brečím každou noc stím mi nikdo nedokáže pomoct
Rád bych vymazal vzpomínky z hlavy protože mi davají jen smutné stavy Nejde pořád myslet jenom na ní i když mi v tom nic nebraní ale měl bych jí říct,že ji miluji
Rozhodni se konečně, která z nás je lepší, za kterou by ses pral, která se ti zdá hezčí. Rozhodni se konečně,
Tvůj úsměv je lék na všechny rány, sám mi však necháváš na srdci šrámy. Umíš mi vykouzlit úsměv na tváři, i temný den se s tebou rozzáří. Dokážeš však také bouřku vytvořit,
Jsem zoufalý, koukám sem a tam, nevím, na které rameno hlavu dám, chtěl bych jenom brečet, nevím kde přemýšlím, kde to všechno krásný je, je to tak, je to pryč, jedině má vina,
Ano jsi to ty, cos změnila mi život, tak krásná a přesto krutá. Ta co mě navedla do mělkých vod, ta co způsobuje moje muka. Ano jsi to ty, cos zasadila mi ránu,
Noc je rouškou, Stydlivost mizí, Dnešní noc je zkouškou, Těch dvou, co se k sobě blíží. S mezírkou mezi rty malou…