Kočka z plyše
~*~*
To všechno jako poklad měla
jedna holka kdysi malá
co ve starém kufříku
po letech včera objevila.
Andělíčky z obrázků
sbírku mašlí do vlásků…
dva cínové vojáčky
tu černou kočku „od brášky“.
Hele,ta má bílou tlapku
kočka z plyše byla k svátku.
Dnes si všechno vyložila
i slzičku by uronila
když na brášku vzpomíná
jak ji brával do kina
a pak naproti do cukrárny
na tři kopce ze zmrzliny.
Do ruky pak indiánka
doma se zlobila mamka,
že je holka ulepená
od sněhu až za ušima.
Vím,voněla jsem po malinkách
teď už jenom ve vzpomínkách…
ze všeho jen zbyla kočka
co má knoflík
místo očka.
Že však byla kdysi k svátku
mám ji stále jak
památku...
~~*~~*~~*~~*~~*~~*~~*~~
To je milá básnička.Taková hezky nostalgická.Taky mám podobnou :-)
Jako vždy Květuško, pohladila. Také doma mám kočku s plyše...dostala jsem jí na střední od spolužáků.ST***
krásně jsem si s tebou zavzpomínala...o))
Měla jsem kočičku Fialku :-)
Květuško, některé poklady jsou k nezplacení, mám jich opravdu spousty, od přátel, ale také od lásky... ST!***