Jak ten je sedavý,
a pokrývá všechno.
Věčný klid jej baví,
nedá i oddechnout.
V tichosti se snáší,
neviděn, neslyšen.
Vždy, opět vyraší,
průhledem odlišen.
Sedá a vrství se,
darem zapomnění.
V činnosti závislé,
na tom našem lpění.
Prach, ach ten sedavý,
nepokryje všechno.
Kdo, v mysli i hravý,
nemusí poslechnout.
....PRACH....
Publikoval(a) Litarts dne 3. září 2020