Kouzelný dědeček
Včera mě navštívil
kouzelný dědeček
paměť už neslouží,
zapomněl zvoneček
to moje přání
to by mi splnil
kdyby na zvoneček
trochu zazvonil.
Tak musíš počkat,
má holka rozmilá
a zatím kávičku,
kdybys mi nalila
teď vařím kávu
na přání nemyslím
pak toho dědečka
po pleši pohladím.
Kouzelný dědeček
mi usnul v křesle
ten jeho zvoneček
někdo přineste,
teď někdo zvoní,
"kouzelná babička"
která si hledala
dnes svého dědečka.
Nesu mu zvoneček,
povídá babička
a kravským zvoncem
budila dědečka,
ten z křesla vyskočil
jak mladý kluk
že přání neplní?
To je mu fuk.
Asi má sklerózu,
na všechno zapomněl
i na svůj zvoneček
a že ho někdy měl.
Já si nic nepřeji,
co chci to udělám
dědečka s babičkou
moc ráda mám.
*-*-*-*-*
Paměť mi neslouží,
také jsem dědeček.
kreditka moje je,
jako ten zvoneček.
:))
v tvých básničkách je nádherné kouzlo pohádek a ty zimní jsou jedny z těch nejhezčích...:)
chi chi...hezká báseň a hezký koment Psavečku:-)