když šťastný se necítím už ani s těmi
jenž taktně přehlíží výčet mých porážek
pak myšlenka jediná na mysl jde mi
kde najít možnost na nový začátek
a tak tu sedím, balím si cigarety
mysl je pomalu trávena apatií
z paměti ztrácí se všechny ty věty
co říkají ti, jenž skutečně žijí
jak z života mizí element reality
všechno se přesouvá do roviny snění
toužím po světě, kde slunce stále svítí
ač zrozen tam, kde obloha není
Mně se ta báseň líbí.
To je smutná vize - nikdy není pozdě vzpřímit se a jít dál,naděje je,dokud žijem...
Tak běž a bojuj člověče.
Než mezi prsty proteče
ti život na tvé planetě.
A čiň,dokud jsi na světě
jen správná rozhodnutí.
Vždyť čas tě dál jít nutí
do dalších příštích let.
Nauč se chápat tenhle svět.
dneska jsem se soustředil na formu básně, ne tak na text, takže nebudu se věnovat obsahu, první čistě básnická forma, chválím, víš co báseň potřebuje,
skutečně ukázkově dobrá báseň, tady se nebojím dát supertip