Poslední

Už se nám, zdá se, připozdívá, havrani v dálce krákají. Ta s kosou na nás prstem kývá, doba je jaksi zimomřivá, naposledy nám zahrají. Jenom tě, holka, Pámbu potěš, já už to ani neumím. Snít nebo žít, to není totéž, dal bych ti k nohám horskou protěž. Rým teče jeden za druhým. Pak vykročíme do neznáma, podivíme se malinko, já budu sám, ty budeš sama na téhle cestě pod hvězdama. Vydechnem tiše: „Maminko“.