Slunci dám na chvíli tvář
na plátno víček vetkne film
o marném čekání na ježíška
jak smutný, kdo ho natočil?
na okraji smyčky poznámka
klapka čtyřicátá sedmá
režisér nějaká ....
neznalá váhy jména
Z temného podzemí vyvěrá
bahno pocitů hustých
ač bolí mě, já stojím za
lítost hojím a pouštím
nevím co stihnout ještě smím
co bylo by lepší vzdát
k rudému šípku pochybnost posílám
za nehty třísky a ranní mráz
Podzim na rosných krůpějích
v hlubokém tichu píše vzkaz
že v noci za úplňku stříbření
na hory napadal první sníh
a nové cesty už jdou znát
Zajímavá filmařina :)
Země je silná-jako ta báseň, jen si chvíli odpočine by na jaře jí vyklíčila nová semínka.
Silná jako černé kafe, drž se...
Umíš se silně pocitově vyjádřit. Podzimní obrazy bývají barevné, ale také pěkně syrové...
ST
Ponořil jsem se do té nálady a mlčím, protože vše bylo řečeno, ST, M.
Děkuji Vám, přátelé. Máme výhodu, kdo píšeme, že se někdy podaří uvolnit něco tíživého a jít dál. A navíc potěší, když se najde někdo, kdo přečte a sdílí. :-)
Kolegové už se vyjádřili za mě. Silná a procítěná, ST.