Nechoď nikam sama a vrať se hned domů

Máma vždycky říkala, nechoď nikam sama a vrať se hned domů. Tak jsem se sebrala a šla do hluboké lesa, kde nebylo nic a nikdo. Hledala jsem inspiraci, objímala stromy, plakala, když padal déšť, ležela v blátě a přemýšlela, jaké to je, hnít dva metry pod zemí. Ostatní se divně tvářili, když poznávali můj humor, já se divně tvářila, když poznávala jsem je. Divný ! Píšu divně ! Mluvím divně ! Asi budu divná........... P.S. Mami, večer se budu vracet domů zase sama .............. ;-)