Sedí Franta na lavičce,
probírá se v diáři,
přemýšlí teď o holčičce,
co ho něhou obdaří.
Zuzka by mu ráda dala,
ale dneska nemůže,
Hanička se právě vdala,
tak mu těžko pomůže.
Je to špatné, zatraceně,
nedá mu též Janička,
neshodli se tenkrát v ceně,
sleva byla maličká.
To by jeden vzteky brečel,
zůstala jen Renata,
před ní, aby člověk klečel,
než si sundá kaťata.
Srandisto.
:-)))