Kráska Zima

Kde jsou ty bílé louky? Ona se v barvě poznává a stromy pro ni svlékly háv - tak krásná je a smyslná... Ledovou něžnou dlání na líci pohladí - ááá! Ten krásný pocit, že je má na chvíli, než se oteplí. Ta zmrazí tvář, tvrdá jak skála a přesto kráska jemná. Slunce svlíká plášť, toho se bála! Horko je zkáza temná. Znáš, dávno znáš, co tě svírá. Listuješ ve svých obětích. Tak proč ten pláč? Kde je Tvá síla? Pláčeš - do nebe padá sníh. Táhneš zas na sever a já tu věrně počkám celý rok. Do ticha v dáli křičím: To ti tu za to nestojím?!?