Když zlaté sluneční kužely
zahřejí zubaté soukolí
ledovou zemí se probolí
jaro bílých květů
Je po dešti zrána
tráva urousaná
zulíbá nohy bosé
roztančené v rose
Na mostech času
vnímám tu krásu
a jako vážky nad hladinou
ty chvíle ve mně tiše plynou
Jak se vám líbí nová podoba webu?
Pořád ho dolaďujeme a hrozně nám pomůže, když nám řeknete, co zlepšit.
Vždycky je to nádhera! I když letos troch nestálá:). super, Koiší!! K
Jsem ráda za tvůj komentík Kytičko , a že jsi tu. Mocinky děkuji.
Hezká, ST.
Moc pěkná!
Makaveli, děkuji moc.
Klarineb, děkuji za zastavení.
Plynutí je krásné umění...
Lipová, já moc děkuji.