Pár slov Ti visí na rtech
a zdráháš se je vyslovit…
I pošeptat je moc…!
Snad kdyby černá noc
nás oba pevně objala,
tak potichu bys přiznala
těch slůvek pár co zahřejí.
Co dávají mi naději
a sytí touhu s Tebou být…
Však není nutné hovořit
a stud, to není žádný hřích…
Nech slova viset na rtech svých,
já dávno čtu jen v očích Tvých…
Moc pěkná. st
já dávno čtu jen v očích tvých
milovat vždyť není hřích
stejně jak tanec v tanečních
jemně,plaše nesměle hladím tě
zrakem po těle a vískám tvoji duši
čistou chladnou dlaní odhoď stud
splň naše přání..krásná báseň..moc se mi líbí..
Hezká.