Na špatný chvíle...

Dneškem, zítřkem i dalším dnem, Jako by se měnil ten náš sen, Ten, který tak dokonalý byl, Sen, o kterém by každý snil. Mám se začít bát, nebo vyhnout se strachu ?, Zatím bych raději strach držela v šachu. Nepřipustím si, že něco mohlo by jiné být, Že snad obavy zpátky bych mohla mít. Chci umět čarovat, zastavit čas, Aby právě on nevzal nám nás. A třeba-že z lásky lidi blázní, Jde o ten pocit-ten je krásný. Pocit, kdy chvějí se ti ruce radostí, Ten svět plný zbytečných hloupostí. Každá chvíle kdy s tebou jsem, Krok po kroku dovedla nás až sem. Na místo, kde jsme jen ty a já, Kde každý, to co chce, má. Ale jen ty a já to nejsme my, Nemůžeme být jako figurky beze hry! Proto važme každých slov, co vyjdou nám z úst, Snad občas raději držme slovní půst, Nejdřív mozek, pak až zvuk, Ať příště nevznikne zbytečný hluk. ;)