Archy

Arch popsaný děsy za jitra odmykám zavřený sudice chytám za vlasy a jdu láskou a snad vím kam Schoulím se do nitra ran těch roztrhaných cárů co tisíckrát jsem trhala bych vstávala a usínám vílím mámením že vše je jinak a já v pavučinách zaprášených děsů vyvěrajících na povrch jako sopka v těch arších slohových popsán je můj svět děsů