TEMNÁ NOC TĚLA

vykašlat bolest dávkovat pravdu z ucpaných chodeb už není kam zahnout z puberty zbytky si namazal na chleba přidal jed na krysy co tím vším sledoval ? před dopadem na podlahu namazanou stranou strčí hlavu do záchodu už nechce mít nic s karmou když před sebou není nic tak ego zuří jako zubři vypaří se někam pryč aby byl...zas kapkou v moři přestal tam uctívat světýlka z diskoték nesvítí na dotek jen oči má nateklé zváží své blízké na obloze noci hvězdy jak mince maj pro i svá proti jako poslední přání před spaním kam zalezlé stíny se schovaly před ránem temná noc duše těla se zastane aby si na cestě k prožitkům nebránil zůstal mu jen kapesník co se blbě šklebí usmrkanec z doby co neustále škodí od času co je živ z přetvářek a křivd? mapa posedlých krajin ve mě se ztrácí ve velkoměstech v nemocném prostoru kde nikdo už nic nechce jdu se mrknout nahoru aspoň na chvíli ven z klece