Příliš / Tou vyvolenou

Příliš Příliš mnoho ´toho s koho´ a málo touhou sněného, křehkého, ne však směnného, k čemu tak prosebně vzhlížíš. To proto tak to i dáno, by smělo být ti přidáno, k mysli, citu, ve tvém skrytu a vždy v něm znělo vítáno. Tou vyvolenou Kam i dohlédne ozvěnou, přáním zván či zřením lákán, vytouženou v srdci změnou, vstříc svým sněným dálkám. Cestou v duši, ze tmy světlem, volbou letem tlak odlehčen. Jen snad chvíli, nebýt střetem, kde zrak hrdý obměkčen.