Malá elegie na špatnou paměť

nemám v paměti tváře ani jména. promiňte mi. ale hlasy a vůně barvu smíchu křivku v úsměvu vykrojenou jako půlměsíc šňůrky na brýlích odznáčky na batohu nervózně počmárané džíny tiché, pomníčkové oči nedočkavé přešlapování, jako kdyby k tanci nechyběla hudba, protože už bydlí hluboko uvnitř důležitě podmračené čelo a jak umí kdo dobře nebo špatně hvízdat — na to si vzpomenu vždycky a pamatuji si vás tak ráda.