MÁJ /2020, I., II.část

I. Letí po nebi mráček, a závodí s ním ptáček. I ukáže se sluníčko, dnas však jen tak maličko. Božský, to májový klid, v němž obavou skrytý lid. Žádný průvod, ohňostroj, nový vidět stejnokroj. Lesy, háje, lučiny, halí se v šat účinný. V zelený, i květů oděv, pestřejší o ptačí zjev. Hrdlička, kos, pěnice, prozpěvují velice. Méně vidět člověka, jenž čehosi se leká. Letí po nebi mráčky, i ptáci do zatáčky. A již svítí sluníčko, na to naše políčko. Máj tak v plném rozpuku, životu, dává ruku. V tichosti a naději, píseň svou lidé pějí. II. Chlad jeho první půle, "zmrzlými", ruce ztuhlé. V druhé, již slunce hřeje, jak, i srdce pookřeje. Rozdává své pozdravy, a podepírá zdraví. Paprsky, tak v naději, s vetřelcem boj svádějí. A opět, ochlazení, i varovná znamení. Jak to chodíš poutníče, práská se ještě bičem! Brzy budeš svoboden, a pověsti své hoden. Máj, ten měsíc života, veselá, zpěvná nota. - (o koronavirové pandemii; II. část doplněna 20.5.2020)