zas toužím po citu,
cítím se, když jsi tu,
krásně
sklenku mám dopitu,
čmárám do sešitu
básně
nehledám Lolitu,
odhoď svou ulitu
rázně
noc spěchá k úsvitu,
podléhám pocitu
bázně
Nevinná od vína
Publikoval(a) Bezhlavý rytíř dne 17. prosince 2018
Anotace: Tak jsem zjistil, že po víně píšu jinak než po pivu nebo nasucho :-) Zkusím asi kořalku.
Tenhle typ stručné poezie s myšlenkou se mi moc líbí, M.
Víno dobře působí. Pokračuj. Máš S.T.
Vtipná, dobře plyne...
Tahle je super, moc se mi líbí.
Tak tohle je parádička ;-))
Super:-).
No, Honzo, s kořalkou opatrně...ona je jako oheň-dobrý sluha, ale špatný pán:-). Když už, tak s mírou...:-)).
ST
stručný vtipný líbi se mi
Díky všem!
Míro, neboj! Kořku nemusím, ale kdybys jel někdy přes Prahu, rád s m(M)írou tohle téma proberu ;-)
Juj...chlape, to by byl životní zážitek:-). Však má to malou vadu na kráse...nesnáším velký města. Vlastně nemám rád ani ty středně velký a i ty malý jsou vlastně dost velký na to, abych se v nich necítil dobře...
Mno jo, jsem prostě divnej...muheeeeeee. Takže sorry...
Míro, mě zavlekli do Prahy z 50barákové vesnice v šesti letech, takže jsem si už trochu zvykl ;-)