černé linky
bílé stěny
šepot jara
proměněný
živá voda
zimy strach
jsem jen chvění
v tětivách
jívy klidné
v rukách tvých
jsi tichý pláč
i za zdí smích
černé linky
v očích něhy
jsem ta řeka,
jsi ty břehy
černé linky
vpletené do kůže
umýt chtěl by čas
sám však nemůže
Pod kůží
Publikoval(a) Těkavý Vasil dne 20. března 2018
Anotace: Tak ne... mně už definitivně hráblo
Zase krásný poetický nášup...to mě nikdy neomrzí
Poetický nášup?...dozajista! Tahle "smrsklá" forma se někdy občas špatně čte, protože bývá nevyvážená obsahově. Však toto není ten případ. Plyne to a dýchá...
ST
Pěkná a břehy něhy mě pohltily nejvíc