Koukám z okna, koukám na nebe,
při tom pohledu si vzpomenu na tebe.
Vzpomenu si jak mám tě rád,
navždy už zůstanu tvůj kamarád.
Myslel jsem si, že spolu budeme žít,
každý den o druhém celé noci snít.
Spletl jsem se už to tak bývá,
Když se holka do jiného zadívá.
Život jde dál a my s ním,
přesto ty noci o tobě pořád sním.
Odejdi z mého života, prosím,
zapomenout na tebe prostě musím.
Zapomenout a jít konečně dál,
to jediné bych si opravdu přál.
Láska z jedné strany dveří
Publikoval(a) Básník_ze_střední dne 7. července 2017
Anotace: Poslední báseň, kterou jsem ti napsal..
Tak jo...líbí se mi, že už neležíš. Jen už nepros a jednej. Když nechce odejít ona, tak buď chlap a vypadni sám...mno jo!!!
Děkuji za moudro do života :)
Za moudra se neděkuje...tys přijímají...heeeeeee.
Ale jo, ač nejsem fanda slovesných rýmů, bod dám, na úvod a za upřímnost. Souhlas s Gogolem, zapomenout se nedá, ale dá se s tím něco dělat, třeba žít... M.