Zprávy zanechané na zdi
Zdání zářných zítřků
Srdce trnem probodené
Na cestě ho najdi
Odjíždím já a pak Ty
Tobě to nevadí, neříkáš
Neříkáš nic a zase trn
Bílé šaty černých skvrn
Už prázdná zeď a sám si slibuji
Zmuchlaný papír u nohy
Na papíře: Miluji
A pokud odejdu, budeš si mne pamatovat?
Publikoval(a) Kůl v plotě dne 23. srpna 2016
Anotace: Opět jedna krátká večerní.
Neříkáš nic a zase trn
Bílé šaty černých skvrn...
Tohle bych z té básně vypíchla, skvělý obrat.
Zářné zítřky nám plánovali po roce 1948, ale zbyla po nich jen ta prázdná zeď...
Ode mne máš ST, protože i ve své krátkosti jsi do ní vložil vše důležité. Spolu s fajn formou...nemám co řešit. Líbí:-).
Ano je krátká, ale je v ní tolik citu ... .
Díky.. díky že mě čtete :)