Smysl

Běžím nesmyslně dlouho, a daleko, a kam? To jsem snad nikdy nevěděla. Od čeho? Před čím utíkám krajinou popela... Dýchám rychle, přerývavě, přestože vím, že dech odumře na mých rtech jen co se zastavím... Běžím jako smyslů zbavená, oči upřené před sebe, jako bych nevěděla, před čím a kvůli čeho stala jsem se stínem, pro koho a kvůli komu plýtváme svým vínem - - vlastní krví... Proč vítr změnil směr, proč utíkám zemí plnou děr, to slyším tvůj křik a ten mi za to stojí... ...postavit se čelem, odevzdat se cele, zaplatit svým tělem... A až klesnu k nohám tvým, špínou, krví zborceným, zazní můj dech na tvých rtech...