Jak štěstí lásky může dopadnout ..

Opět si tu sedím u stolu a kreslím přes celé knížky. Malinké povídky, občas i na papír s mřížky. Myslím přitom na tebe, a před sebou vidím šedomodré nebe. Samé vzpomínky, i bolestivé, mě provází skrz mé myšlenky křivé. Když myslím na tebe a sebe .. schází mi to naše 'my', které mělo být .. navždy? Chci utéct, před vším co neznám, a proto poté co uslyším znovu tvé slova, opět se jim poddám, ale zas končím v pláči. A tak jsem stále sama, hlavně bez tebe, to mi stačí.