Ráno, ta spása po noci probdělé,
kdy v temném šeru hlavou letí vzpomínky na lásku.
Ráno,co není vůbec veselé,
neb pouto dvou visí už jenom na vlásku.
Myšlenka jak plachetnice pluje minulostí,
v dáli září krásná tvář i úsměv její,
hlava stále však se pere s přítomností,
v očích zrcadlí se smutek s beznadějí.
Ta loď s názvem Minulost,
pluje stále v kruhu,nemá cíl.
Proto je tak bolestivá přítomnost?
Vydržím to ještě chvíli, vydržím to dýl?
Pro její oči,pro ten úsměv sladký,
pro její dotek, třeba i pro pohled krátký,
pro její duši,co zraněná je a tak bolí,
proto chci žít.....
Rána krásně nehezká
Publikoval(a) miraku dne 1. března 2014
Anotace: Když člověku není zrovna krásně, nespí a někdy skládá básně :-)
Buď vítán na těchto stránkách poezie.
překrásné...
Vítám Tě. Nádherná básnička.
Vitej :) 15dni, 6 basnicek, hromada typu, hodnekrat precteno.. Velmi slusne. ;) Tvoje basnicky se dobre ctou a krasne v nich vidim co chtel basnik rici :) Tise zavidim talent. :) :D
krásná báseń.
Velice povedené...