Polibek do práce Ti posílám,
když z okna se zrovna…
… podívám.
Padají k zemi, dešťové kapky,
proč lidé mají na očích…
… klapky.
Soustředění moje blokuješ,
v myšlence i krvi mé…
… koluješ.
Citům v srdci marně vzoruji,
řekni, proč Tě stále tak…
… miluji.
Chci větru a dešti poručit,
nenosit Tě v sobě se…
… naučit.
Nepláču... to jenom venku prší...
Copyright © 2013 NikitaNikaT.
Nepláču... to jenom venku prší
Publikoval(a) NikitaNikaT. dne 10. května 2013
Anotace: Máš odpolední, na mobil mě prozváníš, sms plně něhy, milování, lásky od Tebe pročítám... však zpět... n e o d p o v í d á m . . .
Už neplač, nebo to tady celé vytopíš.
No proč ty oči vlhké
když někdo možná nevidí
že dny jsou tolik trpké
pak skráně z toho šedivý.
znám to moc dobře...už půl roku čekám až mě to přejde
Ty verše mě úplně zabolely. Moc smutné, dlouhé čekání.
Pěkná, jen bez té poslední závorky by to bylo úplně skvělý.
... nech čtenáři prostor, ať báseň vyvolá zamyšlení.
Ano, Robine, naprosto s Tebou souhlasím, původně jsem to tam nechtěla dát... je to už preč. :o)
:O* Děkuju
Mochomůrko, nenapsala jsem, že to čekání je dlouhé??? Ale když už jsme u teho, někdy najít protějšek, nebo někoho, koho bys chtěla (a nemusí to být zákonitě partner, stačí přítel/kyně - ve smyslu kamarád/dka) je někdy dlouhé. Zvláště, když se člověk nesmírně spálí...
Smutýnková...