Opatrně nakračuji v lese,
nesmím vydat zvuk,
překrásná laň se pase,
připravuji luk,
natahuji tětivu,
zadržuji dech,
přikrčen jsem potichu
a luk vydává vzdech.
Šíp svištící vzduchem,
zasahuje cíl,
srst pokrytá pruhem
a rudá je spleť žil.
Kráčející blíže,
podívám se do očí,
jsou to oči moje
a srdce se rozskočí.