Jak vyprávějí skeptici,
sotva jsem slyšel lásku znít,
v hrudi jen poloprázdnou sklenici,
kterou jsem toužil naplnit.
Na místo naplnění,
sklenici jsem rozbil,
vylila se touha, snění,
už žádný cit tam nezbyl.
Byl jsem dlouho slepý,
proto z toho skla,
nadělal jsem střepy,
aby se mě touha už nedotkla.
Každý den zhasínám,
ať ty střepy tváří se jak hvězdy
a na hvězdy se směji sám
tak jako teď, možná navždy.
Rozbil jsem se,
ne pro Vás, to já to chtěl,
žádná láska, deprese,
už nikdy jsem si nevzpomněl...
I střepy přinášejí štěstí. Nemusí se lepit dohromady, ale sehnat si novou, nerozbitou "sklenici".
Dobrá odpověď. :)
Tak ta se povedla...jestli se nepletu tak v obsahu si chtěl poukázat,že už se nechceš nacházet v kruhu štěstí nebo neštěstí,ale hledáš si svojí zlatou střední cestu...být v rovnováze je fajn.