Možná, že tahle je ta pravá

Už dlouho je to, co říkal´s mi že nemůžeme být spolu, že byla by to chyba, která se neodpouští. Pravdou je však beze sporu, že láska má tu stále je. Trvá, bolí a někdy zahřeje, to když vidím, že v očích se ti štěstí směje. Bolí, neb vím, že jeho strůjcem nejsem já. Trvá dál, srazila mé ego na kolena. Nevím, jak dlouho ve mně setrvá, čas počítá se již na měsíce, za chvíli rok se překulí. …. A mé srdce stále si hýčká maličkou naději… Možná, že tahle je ta pravá, Ta, která potká se jen jedenkrát, díky níž lepším člověk se stává, Ta, kterou neměli bychom pohrdat. Otvírá oči, skrze ni myslíš na druhé, přeješ jim dobro, i když (víš, že) není tvé…