Dívám se na Tebe
se značnou mírou mžitek v krvi
Dívám se na Tebe a čím déle,
tím hlouběji cítím pokles tupé,matné brvy
Dívám se na Tebe
jak na opar hrnku s čajem
Tak trochu mi přijde,že v čase se míjíme
a tak jako pěna z mýdla tajem
Dívám se na Tebe
se stejným hladem
jak tlupa vlků na sličné krky labutí
ale Ty to přesto lomíš chladem.
Dívám se na Tebe
a splétám dlouhé mokré řasy
suším je a mnu,a opětovně pojím
a v hrudi smyčec staré basy.
Dívám se na Tebe
ač vím,že nejsi se mnou
těžko soudit žáry povah
a tak pozpátku jdu nocí temnou
bez rovnoběžek,poledníků a s dírou v plicích utápím se
v argumentech mrzkých slitin délek...,šířek…,vykřičníků…